Zatímco česká vláda nastartovala proces, který může vést k postupnému rušení stravenek, v mnoha evropských zemích poukázky pomáhají s překonáním následků koronavirové krize. Ukazují to čerstvá data společnosti Edenred.
K útlumu stravenek dojde v důsledku zavedení stravovacího paušálu, který tuzemský kabinet schválil toto pondělí. V naprostém protikladu k českému přístupu je zejména postup rakouské vlády. Stravenky mají sehrát klíčovou roli v záchraně tamních restaurací. Od 1. července se u našich jižních sousedů zvyšují denní limity pro osvobození stravenek od daní, a to hned na dvojnásobek. U jídel v restauracích ze 4,4 na 8,8 eur a u nákupu potravin pak z 1,1 na 2,2 eur.
Co to znamená? „Tyto prostředky lidé utratí v restauracích, kterým pomůžou k novému startu. Je to jednoduché a účelné řešení, které je v naprostém protikladu s českou situací. My naopak zavedením stravovacího paušálu můžeme restaurace připravit o nějakých 20 miliard korun ročně,“ říká generální ředitel Edenredu v Česku Nicolas Eich. Masívní podpora restauracím v Rakousku ale má i další krok: vláda rovněž snížila DPH na potraviny a nápoje.
I v dalších zemích ale role poukázek, zejména těch elektronických, posiluje. Například ve Velké Británii se již v dubnu rozběhl speciální protikrizový program, kdy je příspěvek na stravování poskytován digitální formou 1,3 milionu žáků z rodin, které nemají možnost nebo prostředky oběd dítěti financovat. Do programu v celkové hodnotě 250 milionů liber se registrovalo 85 procent britských škol. Každý týden se díky elektronickým stravenkám poskytne 10 milionů obědů. Díky své úspěšnosti byl program nyní dokonce prodloužen i na dobu prázdnin.
V Itálii pak stravenky pomáhají už od března ve 116 nejpostiženějších městech koronavirovou krizí. Radnice je poskytují občanům, kteří si za ně nakupují potraviny.
I v dalších zemích došlo k mnohým změnám. V Belgii vláda prodloužila platnost prostředků na stravenkových kartách o 6 měsíců, ve Francii byl navýšen denní limit z 19 na 38 eur a navýšení platí pouze na útratu v restauracích, aby pomoc fungovala zároveň jako podpora gastronomického sektoru. V Rumunsku vláda umožnila zaměstnavatelům poskytovat stravenky i zaměstnancům „na překážkách“.
„Příklady aktivit všech těchto zemí ukazují, že stravenkové systémy, zejména v digitální podobě, jsou účinným nástrojem i pro boj s následky koronavirové krize. Pevně věříme, že při debatě v Poslanecké sněmovně převládne zdravý rozum a současný systém podpory stravování zůstane zachován a bude směřovat k digitalizaci, která zajistí jeho mnohem větší efektivitu,“ doplnil Nicolas Eich.
