MŽP: Zálohování PET lahví a plechovek by mohlo začít fungovat v polovině r. 2025

Systém zálohování PET lahví a plechovek by mohl začít fungovat v polovině roku 2025, ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce novelu předložit do mezirezortního připomínkového řízení na konci měsíce. Celkem by mělo vzniknout zhruba 11 000 sběrných míst, lidé by mohli PET lahve a plechovky vracet kromě obchodů i na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů. Na pracovní snídaní to dnes novinářům řekli zástupci ministerstva. Na tyto obaly navrhuje ministerstvo zálohu čtyři koruny, tedy o korunu více než na skleněné lahve. Novela upravuje také odpad, jehož recyklace a svoz se dosud nezpoplatňoval, jako jsou například reklamní letáky. Systém nebude mít podle ministerstva negativní dopad na rozpočty obcí ani nenaruší aktuální systém třídění odpadů.

„Z pohledu ministerstva je klíčové, aby se odpad co nejčastěji využíval jako zdroj. Zavedení zálohového systému by proto nemělo nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí poškodit ani obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevybraných záloh,“ řekl vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP David Surý.

Zálohovací systém by se měl týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích a plechovkách o objemu 0,1 až tři litry a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu v plastových lahvích a plechu. Výjimku budou mít obaly od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 procent alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů, které se zálohovat nebudou. Cenu zálohy stanoví vyhláška, aktuálně se počítá se čtyřmi korunami. Při vrácení nepoškozeného a nesešlápnutého obalu s etiketou a EAN kódem mu bude tato částka vrácena. Lahve přitom nebude nutné vymývat.

Ministerstvo spočítalo, jak se novela zákona o obalech propíše do rozpočtů jednotlivých obcí. Pro výpočet vybrali náhodně několik obcí a měst podle různého počtu obyvatel. Podle MŽP bude celkový dopad na obce pozitivní, v průměru by měla obec získat navíc 39 korun za každého občana. MŽP zároveň připravuje kalkulačku, na které si obce budou moci spočítat dopad zálohového systému na jejich rozpočet. Operátor, který bude za systém odpovídat, bude mít povinnost odvádět 15 procent nevybraných záloh obcím, novela by tak podle Hladíka neměla mít na obce a jejich rozpočet negativní dopady.

„My přesně budeme vědět, respektive operátor, kolik obalů se uvede na trh. Bude vědět přesně, kolik obalů se vrátí. Ten rozdíl jsou nevybrané zálohy a 15 procent z těchto nevybraných záloh bude příjmem obce na hlavu, rozpočítáno na obyvatele,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Částka se tedy bude rovnoměrně rozdělovat v rámci země. Výpočet přesných nákladů by podle Surého znamenal extrémní administrativní zátěž obcí.

Nevybrané zálohy jsou peníze za PET lahve a plechovky, které obcím zůstanou ať už v přírodě, černých směsných nebo žlutých plastových kontejnerech. Ve všech těchto případech zůstane pak starost o daný odpad na obci.

„Díky systému zálohovaných PETek a plechovek se nám podaří vysbírat až 90 procent těchto odpadů k efektivnější recyklaci. Dnes z PETky může vzniknout například mikina nebo kobereček do auta. Našim cílem je vytvořit z PET lahve znovu PET lahev. Zavedením zálohování nejenže splníme naše evropské závazky, ale především ulevíme české přírodě, protože právě tyto obaly jsou jedněmi z nejčastěji ledabyle odhazovaných,“ řekl Hladík.

Snahu ministerstva spustit zálohový systém oceňuje Iniciativa pro zálohování, která sdružuje výrobce nápojů, jako jsou Mattoni 1873, Plzeňský Prazdroj, Kofola, Coca Cola HBC ČR a SR či Heineken ČR.

„Také dnes zveřejněná čísla dopadu na města obce potvrzují, že zálohování je nejefektivnější způsob, jak dosáhnout evropských cílů,“ uvedli ve svém prohlášení. Podotkli, že systém musí být přívětivý především pro spotřebitele, kterým musí poskytnout širokou a dobře dostupnou sběrnou síť.

Pro obchodníky bude povinné nabídnout místo pro vrácení PET a kovových obalů v prodejnách nad 50 metrů čtverečních, možnost vrátit nápojový obal budou nabízet také všechny čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí operátor systému.

Kromě podmínek zálohování upravuje novele i nakládání například s reklamními tiskovinami. Za ukládání a recyklaci těchto odpadových položek by měl platit přímo jejich výrobce. Například odložené letáky v současné době tvoří podle ministerstva až 20 až 30 procent objemu modrých popelnic. Podle Surého by měl poplatek odpovídat zhruba současné výši u ostatních papírových obalů.

TZ

Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS 

​ 

Napsat komentář