Nákup dál zůstává doménou lidí, AI pomůže s výkonností

Procurement jako oddělení, které udává trendy v udržitelnosti, poradí si s digitalizací a buduje silný a pestrý tým. I tak by se dal shrnout program letošního, již osmého ročníku konference Procurement Forum, jejíž podtitul zněl Síla nákupu. Akci z produkce společnosti Blue Events navštívilo ve středu 8. listopadu v pražském KC City sto šedesát zástupců nákupu z celé republiky.

Dramaturgie programu i letos reflektovala aktuální trendy, které hýbou světem byznysu, a nastínila, jaké výzvy přinášejí právě do oblasti procurementu. Dva programové bloky a závěrečná panelová diskuze se nejvíce týkaly inovací, digitalizace, udržitelnosti a lidí a firemní kultury.

Inovace

V mnoha firmách jsou investice do inovací stále považovány za „něco navíc“ a oblast, v níž se jako první sahá k úsporám v dobách krize. Andrea Lazukić z poradenské firmy Kearney, která se podělila
o čerstvá data z celoevropského průzkumu o trendech v procurementu mezi manažery nákupu, připomněla, že dlouhodobě lepší strategií je snažit se být o krok napřed a investovat do kvalitních dodavatelů. Příkladem je Apple, který stále více investuje do evropských, takřka až rodinných firem, které mu umožňují nezvyšovat náklady na budování výrobních týmů kvůli jednomu druhu součástky. „Za posledních pět let Apple investoval do evropského dodavatelského řetězce 85 miliard eur a objem investic stále roste,“ dodala Lazukić.

Udržitelnost

Téma udržitelnosti se prolíná už všemi firemními odděleními procurement nevyjímaje. A bylo by mylné se domnívat, že nákupčí nemají v tomto ohledu vliv. Mohou totiž vyvíjet tlak na dodavatele v tom, aby sami své standardy zvyšovali. Andrea Lazukić zmínila nábytkářský řetězec IKEA. Ten ilustruje, že lze udržitelnost implementovat do business modelu, mj. také tím, že spolupracuje už jen výhradně s certifikovanými dodavateli dřeva.

Jednou z dílčích oblastí je dekarbonizace, o níž podrobně mluvil Pavel ZedníčekInstitutu cirkulární ekonomiky. Oddělení nákupu zprostředkovává svou činností zejména tzv. „scope 3“ emise, tedy ty, které jsou napojeny na celý dodavatelský řetězec a uhlíkovou stopu třetích stran. Zároveň je to v rámci snižování uhlíkové stopy oblast nejtěžší. Navíc přibližně dvě třetiny emisí z průmyslu jdou na vrub materiálům jako ocel, beton, cement plasty nebo hliník. Odpovědí může být právě cirkulární ekonomika a hledání udržitelnějších materiálů, ať už recyklovaných, recyklovatelných či s příměsí recyklátu.  „Samozřejmě se na to dá dívat jen jako na administrativní zátěž. Lepší je ale vidět v tom výzvu. Česká republika stále patří spíš k těm zemím, které víceméně reagují na legislativní požadavky zvenčí. Přál bych si, aby tuzemské firmy byly více proaktivní,“ sdílel svůj pohled Zedníček. Pavel Hořejší z firmy Wienerberger, který se účastnil závěrečné panelové diskuze, souhlasil a jako klíčový faktor označil schopnost „zelenější“ iniciativu dobře komunikovat ve firmě.

O tom, že si nastupující generace uvědomuje potenciál nákupu jako místa, v němž lze v rámci firmy udávat směr udržitelnosti, svědčí zkušenost Lucie Dostálové, bývalé šéfky HR v koncernu Heineken. „Před dvaceti lety se v globálním výběrovém řízení, kam se hlásí ti nejlepší absolventi z univerzit celého světa, nejvíc uchazečů hlásilo do marketingu. V roce 2019 jsem byla pozvána, abych byla jedním z HR specialistů v tomto procesu, a najednou se obrovské množství mladých lidí ucházelo o pozice nákupčích. To ilustruje, jak si nastupující generace uvědomuje zodpovědnost a potenciál procurementu ve snaze ovlivňovat pozitivně prostředí, v němž žijeme. A to i tím, s jakými dodavateli budeme spolupracovat,“ uvedla Dostálová.

Digitalizace

„Lidé se bojí, že zautomatizováním procesů přijdou o práci,“ zmínila Martina Balounová, šéfka nákupu ve společnosti Novartis, mnohokrát opakovaný strach související s digitalizací a umělou inteligencí. Ve svém příspěvku provedla posluchače krok za krokem procesem digitalizace a zaměřila se přitom na správnou znalost a případnou optimalizaci procesů před tím, než budou do automatizace zahrnuty. „Nazvala bych to pořádek v domě. Je třeba mít na paměti, že technologie nejsou univerzálním lékem na to, když ve firmě nefungují procesy,“ řekla Balounová a dodala, že jakmile se jednou začne s digitalizací, hotovo nebude nikdy, protože je třeba neustále reagovat na měnící se prostředí, restrukturalizaci ve firmě apod.

Přehledný průlet světem umělé inteligence nabídl Josef Holý, odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti. Budoucnost firem vidí v tom investovat do modelů, které si následně budou firmy samy trénovat, aby mohly mít větší kontrolu nad procesem učení, a zároveň jim to umožní vyvíjet agenty na různé firemní procesy. Také už se ukazuje, jak může být AI prospěšná v případě akcelerace výkonnosti. A navíc z výzkumů na toto téma vyplývá, že daleko větší pozitivní dopad má na performance těch pracovníků, kteří dosud vykazovali spíš podprůměrné výsledky. „Umělá inteligence vás nenahradí. Nahradí vás ti, kdo ji umějí používat,“ zakončil svůj příspěvek Holý.

Richard Hafič, ředitel nákupu v ČSOB, je přesvědčen, že do dvou až tří let bude umělá inteligence běžnou součástí procesů v procurement managementu. „Data jsou ropou budoucnosti,“ glosoval aktuální situaci v závěrečné panelové diskuzi.

V programu konference nechybělo ani téma bezpečnostních rizik. Konkrétní příklad z tzv. Business E-mail Compromise (BEC) útoku a praktické rady, jak se tomu bránit, sdílel etický hacker Martin Haller ze společnosti Patron IT. BEC útočníci se nabourávají do e-mailových komunikací a snaží se často pomocí falešných faktur vymámit z firem platby za reálně objednané zboží. Peníze však neputují dodavateli, nýbrž hackerům. O podobné zkušenosti následně mluvila také Martina ŘezáčováTierra Verde. Lákavá zakázka z Francie s šibeničním termínem dodání se nakonec ukázala být podvod. Moravskou firmu s eko drogerií nakonec včas zachránilo to, že si pečlivě prověřovala klienta včetně adres jeho skladů.

Lidé

Jedním z trendů, které v úvodu zmínila Andrea Lazukić ze společnosti Kearney, je také větší pozornost směrem k posilování týmů. Program se tak dotkl i sféry personalistiky. Již citovaná Lucie Dostálová apelovala na přítomné, aby své nákupčí týmy brali jako klíč k inovacím a posouvání byznysu a aby zároveň usilovali o „data driven“ personalistiku ve smyslu věku, genderu, předchozího backgroundu apod. V diskuzi se nelze vyhnout ani oblasti firemní kultury obecně. „Když jsme toto téma otevírali ve firmě, všimli jsme si zhoršení dotazníkových výsledků ohledně celkové spokojenosti zaměstnanců. Je to tím, že teprve až když o tom začnete přemýšlet a uvědomíte si, čeho všeho se spokojenost může týkat, dojde vám, že to v lecčem třeba není úplně ideální. Je to však jen dočasné, proto se toho nebojte,“ řekla Dostálová. Ve své prezentaci se dále věnovala inkluzi v rámci týmů a radila, jak zlepšit komunikaci, zajistit rovné příležitosti všem členům, usilovat o zpětnou vazbu nebo vytvářet bezpečné prostředí pro sdílení různých názorů. Její bývalý kolega z koncernu Heineken Dominik Prokeš se podělil o vlastní zkušenost ze stáže na Haiti, kde si dokázal vybudovat národnostně, věkově i genderově pestrý nákupní tým, což jsou i podle něj parametry týmu budoucnosti.

I Richard Hafič z ČSOB následně v panelové diskuzi zmínil důležitost péče o talenty a potřebu umožnit jim kariérní rozvoj a posun, což se pak může vrátit firmě v obchodních výsledcích.

Důraz na komunikaci jako jednu z klíčových hodnot společnosti, na níž je postaveno fungování všech oddělení, vyzdvihla ve svém příspěvku Martina Řezáčová ze společnosti Tierra Verde a péči o duševní zdraví a zdravému zvládání stresu se věnoval psycholog a sociolog Petr Matoušek.

Vyjednávání live!

Unikátním bodem programu byla živá simulace reálného případu vyjednávání. Oddělení nákupu zastupoval vyjednavač a konsultant Viktor Kostický, oblast obchodu pak vyjednavač a poradce Karel Otýs. Modelovou situaci včetně nevyřčených strategií a výsledky jednání pak podrobně rozebrali s publikem.

 

Napsat komentář

Generated by Feedzy