Uplynulá zimní sezona mohla být podle mnohých provozovatelů skiareálů nejlepší za sedm let. Kvůli pandemii koronaviru a vládním opatřením ale horské regiony evidují v součtu ztrátu až 25 miliard korun. Do veřejných rozpočtů se tak z daní a dalších odvodů nedostalo 10,5 miliardy korun. Zatím nelze odhadnout, jaké budou mít ztráty na horská střediska dopady a zda některá příští zimu neotevřou. Vládní podpora fungovala více pro menší a střední areály, nikoliv pro největší. Na on-line tiskové konferenci to řekli prezidentka Asociace horských středisek (AHS) Kateřina Neumannová a její ředitel Libor Knot.
Zimní sezona 2020/2021 trvala pouhých devět dní, navíc mimo hlavní období, kdy ještě v některých skiareálech nebyl sníh. Průměrná délka otevření středisek tak byla podle AHS méně než pět dní. Přitom celá letošní zima byla podle Knota štědrá na sníh i mrazivé dny. Ztráty na tržbách lyžařských středisek činily zhruba 3,5 miliardy korun, se započtením propadu ubytovacích, stravovacích a dalších služeb v horských regionech podle studie společnosti KPMG dosáhly až 25 miliard korun.
Vláda podle Knota areály stále udržovala v naději, že část sezony budou moci fungovat. Pokračovaly tak v zasněžování. “Průměr zasněžovacích dnů byl 28, což stoprocentně odpovídá průměru běžné sezony. Jen přímé náklady na zasněžování a přípravu tratí tak činily v součtu stovky milionů korun,” uvedl Knot.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo program COVID Sport III Lyžařská střediska, který pokrýval 50 procent nákladů z minulých let. Vláda na něj vyčlenila miliardu korun. Podporu stát poskytl za 103 dní. Úřad přijal 298 žádostí za zhruba 858,6 milionu korun.
Druhou polovinu financí museli podnikatelé podle Knota uhradit z rezerv, případně se uchýlit k půjčkám. “Samozřejmostí je přitom škrcení všech provozních nákladů a odklady investic,” řekl dále. Vzhledem k limitu 1,8 milionu eur (asi 46 mil. Kč) z veřejné podpory na jednoho žadatele, který stanovila Evropská komise, pomoc tak dobře neposloužila zejména pěti největším skiareálům. Ty ovšem tvoří polovinu trhu. Dosáhly ale jen na kompenzace 12 až 25 procent nákladů. Podle Knota je jejich situace problematická.
Provozovatelům skiareálů i dalších sportovišť je nadále k dispozici záruční program COVID sport, který vznikl ve spolupráci MPO s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.
V ČR je 450 lyžařských středisek, zaměstnávají 45.000 převážně místních obyvatel. Do státního rozpočtu střediska ročně přinášela zhruba 13 miliard korun.
Asociace: Horská střediska do příprav na léto investují desítky mil. Kč
Přes ztrátovou zimu se horská střediska chystají na léto. Plánují investice za desítky milionů korun, bez pandemické krize by vynaložily pravděpodobně stovky milionů korun. Většina financí směřuje do zkvalitnění zázemí a činností pro aktivní vyžití.
Do letních programů investovala podle Neumannové především střediska, která projekty zahájila už například v minulé sezoně a jsou dlouhodobějšího rázu. Peníze vkládají hlavně do budování a renovací parků pro cyklistických parků, naučných stezek nebo gastronomických provozů.
Například v Dolní Moravě se lidé podle Neumannové mohou těšit na rozšířené venkovní parky a nové obří vodní brouzdaliště. “Velikou investici dokončují v tuto chvíli na Lipně, kde bude uveden do provozu nový hotel s restaurací, infocentrem, prodejnou a půjčovnou lyžařského vybavení a jakýmsi novým náměstíčkem, které bude přímo pod nástupem na hlavní lanovku,” řekla. Drobnější investice připravily podle ní i další areály.
Letní provoz mají podle Neumannové dvě třetiny větších horských středisek. Nabízejí síť půjčoven kol, včetně elektrických, koloběžek a dalšího vybavení pro aktivní letní dovolenou. Areály tyto aktivity často mají v balíčcích spolu s jízdenkami na lanovku.
Přestože lyžařské areály v zimě nemohly fungovat, lidé se na hory podle Neumannové vydávali. Doufá, že díky zkvalitňování a rostoucí nabídce služeb bude návštěvnost vysoká i v létě. AHS bude podle ní apelovat na příslušné orgány, aby sezona začala co nejdříve. Optimální zahájení je v polovině května. “Věříme, že v té době začne docházet k rozvolňování opatření i v dalších odvětvích cestovního ruchu, jako je ubytování a otevření alespoň zahrádek restaurací, protože tyto služby fungují v symbióze a návštěvníci je očekávají,” uvedla. Dodala, že samozřejmostí budou opatření, která ochrání klienty i místní obyvatele, ale nebudou mít dopad na návštěvnost.
Zdroj: ČTK
@RadekVyskovsky
