Za 31 měsíců má začít platit digitální ústava a stát není připraven

Nejpozději 1. 2. 2025 vstoupí v účinnost zákon 12/2020 Sb. o právu na digitální služby, tzv. digitální ústava. Ten dává občanům právo na to, aby veškeré úřední úkony a agendy, které je možné zdigitalizovat, byly vyřizovány elektronicky. Zákon byl před dvěma lety protlačen Sněmovnou za významné podpory současné vládní koalice. Po více než dvou letech od schválení zákona však ministerstvo vnitra dosud ani nemá katalog úkonů a činností u 40 % úřadů v České republice. Reálně tak hrozí, že stát digitální ústavu nestihne v termínu naplnit.

„Podle zákona budeme už za necelé tři roky všichni mít právo takřka všechny úkony směrem ke státní správě činit elektronicky a státní správa bude povinna nám to umožnit. Pokud ne, budou lidé schopni na státu vysoudit vysoké odškodné. Stát však do dnešního dne nemá ani zmapováno, jaké agendy a úkony vlastně má digitalizovat,“ říká Ing. Aleš Kučera, odborník na eGovernment a majitel společnosti NEWPS. K tomu, aby státní správa a samospráva a další orgány veřejné moci mohly začít podle zákona o právu na digitální služby fungovat, je přitom třeba vytvořit a naplnit několik stovek agendových systémů, veřejných registrů a dalších informačních systémů. Vedle toho bude třeba vytvořit doslova tisíce inteligentních elektronických formulářů. Jednou z nejkomplikovanějších agend, která bude muset projít digitalizací, je například stavební a územní řízení. Jen v tomto případě to znamená propojit nebo nově vytvořit asi dvě desítky veřejných registrů.

Podle Aleše Kučery je přitom průměrná doba na vysoutěžení středně náročné státní zakázky v oboru ICT zhruba 18 měsíců. Dalších zhruba 12 měsíců zabere státu příprava na vypsání takovéhoto výběrového řízení.

„Pokud jen výběr dodavatele zabere dva a půl roku, zbývá na samotnou realizaci stovek agendových systémů a jejich odladění jen pár měsíců. To se nedá ani při nejlepší vůli stihnout. Stát v tuto chvíli čeká na dokončení katalogu služeb veřejné správy a digitalizace státní správy se tak prakticky zastavila. Mezitím nám uteče čas i peníze z fondů EU. Stát by se měl probudit, nečekat na dokončení katalogu služeb veřejné správy a okamžitě začít vypisovat veřejné zakázky na ty služby e-governmentu, které už zkatalogizované má,“ varuje Aleš Kučera.

Pojmenování „digitální ústava“ se pro zákon 12/2020 vžilo ještě před jeho přijetím. Byl přijat v lednu 2020. Předchozí vláda se do jeho naplňování pustila jen velmi zvolna. V tuto chvíli je v katalogu služeb veřejné správy zkatalogizováno teprve jen asi 60 % agend státu. Tento katalog je nedílnou součástí zákona a poprvé v historii na jednom místě podchytí a popíše veškeré agendy, úkony a služby poskytované státem jeho občanům. Podle zákona je stát povinen do začátku února 2025 zdigitalizovat veškeré svoje agendy, kde zvláštní zákon neurčuje jejich závaznou podobu. Tedy jejich drtivou většinu. Po 1. 2. 2025 budou mít občané právo vykonávat tyto úkony digitálně na dálku bez nutnosti vstát od počítače.

„Digitální ústava je přelomový zákon, který má ukončit opakující se požadavky úřadů na občany a podnikatele. Formou digitálního úkonu z vašeho počítače bude možné vykonávat takřka veškeré představitelné úkony, kvůli kterým dnes ještě musíte chodit na úřady. Má nám umožnit, abychom si do základních registrů vložili například řidičský průkaz, lovecký lístek nebo třeba průkaz vůdce malého plavidla a při kontrole předkládali už jen občanský průkaz, který všechny tyto průkazy nahradí. Studenti také nebudou muset neustále dokládat, že jsou studenty, ale budou mít možnost si do registru tuto skutečnost jednoduše zapsat a úřady budou mít povinnost v registrech tuto skutečnost samy dohledat. Pokud se má tento sen naplnit alespoň ve střednědobém horizontu, je třeba začít bezodkladně jednat a ne jen sedět a čekat, až bude schválen kompletní seznam služeb k digitalizaci,“ uzavírá Kučera.

TZ

Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS

Napsat komentář