Téměř nikdo z pracovníků digitálních platforem není zaměstnanec

Téměř nikdo z pracovníků, kteří pracují pro české digitální platformy, nemá zaměstnaneckou smlouvu. Pracují obvykle jako podnikatelé či na dohodu. Ukázala to analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), která se zaměřila na 95 českých platforem. Poukazuje na možný švarcsystém i rizika takzvané prekarizace, tedy nejisté práce bez zaměstnanecké ochrany. Výzkumný tým doporučuje důslednější kontroly inspekcí práce, certifikování platforem, zapojení odborů do ochrany platformových pracovníků i úpravu zákonů.

„Z analýzy 95 českých digitálních pracovních platforem vyplývá, že téměř 100 procent pracovníků, kteří pracují pro české digitální pracovní platformy, je sebezaměstnaných. Toto uspořádání vztahů mezi digitálními pracovními platformami a jejich pracovníky nutně přináší otázku, zda a do jaké míry je v tomto typu podnikání běžný švarcsystém,“ uvedly ve zprávě o výzkumu jeho autorky.

Platformy se dělí do dvou skupin. První dodávají produkt jen on-line. Patří sem služby nezávislých expertů, konzultace zdravotního stavu, mikroúkony jako třeba doplňování klíčových slov a soutěžní platformy, kde zaplaceno dostane jen ten, jehož nabídku si zákazník zvolil. Druhá skupina s lokálním plněním zahrnuje doručovací a taxi služby, zprostředkování řemeslníků, domácí práce a zajištění profesionálů pro příležitostné akce, tedy třeba kuchařů či hostesek. Podle zahraničních studií je potřeba věnovat pozornost platformám s mikroúkony, soutěžním a doručovacím.

Podle zprávy jsou v Česku nejkontroverznější doručovací platformy a práce kurýrů má znaky běžného zaměstnání. „Lze vážně uvažovat o tom, že se jedná o závislou práci konanou mimo pracovní poměr, tudíž nelegální,“ uvádí zpráva. Dodává, že švarcsystém je ale rozšířený v celém doručovacím sektoru, nejen u digitálních služeb.

Doručování a taxi službu provozuje 13 procent českých platforem. Soutěžní platforma je jediná, a to s grafickým designem. Platformy s mikroúkony jsou v ČR rozšířenější než v EU, zaměřují se na průzkumy mínění. Je jich 14 procent. Víc než třetinu představují pak platformy nezávislých expertů. Další desetina se zaměřuje na konzultace zdravotního stavu. Dvanáct procent platforem zprostředkovává řemeslníky, osm procent domácí práce a sedm procent profesionály pro příležitostné akce.

Debatu o podmínkách platformové práce vyvolaly začátkem minulého roku informace od kurýrů jedné z českých firem, kteří pracovali jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Kritici to označovali za švarcsystém. Srovnávali to s německou pobočkou, kde lidé měli zaměstnanecké smlouvy. Zastánci naopak poukazovali na to, že u zaměstnanců zaměstnavatel platí vysoké odvody a jako OSVČ si lidé vydělají víc. Experti upozorňují ale na rizika – nejistou práci s okamžitou výpovědí či na budoucí minimální důchod. Zástupci platforem ve výzkumu zmiňovali, že řadu digitálních pracovníků zajímá pouze výše výdělku a časová flexibilita.

Podle autorek trh práce i pracovní podmínky platformy mění. S těmito proměnami by se mohla rozšířit také zákonná definice závislé práce. Pomoci by mohla i osvěta pro lepší posouzení pracovních nabídek. Expertky doporučují, aby se na sebezaměstnané zaměřily i odbory. Zmiňují také certifikaci platforem, k níž už přistoupily některé státy. EU pak připravuje směrnici s kritérii ke stanovení, zda platforma funguje jako běžný zaměstnavatel.

TZ

Zdroj: JOBS NETWORK NEWS 

Napsat komentář