Předložený zákon o hydrometeorologické službě (HMS) je podle odborníků nebezpečný, ohrožuje odbornou pravdu a omezuje interpretaci dat. Zároveň se jim nelíbí, že by Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) byl jedinou autoritou oprávněnou vydávat výstrahy, vyplývá ze zjištění ČTK. Zákon uvádí, že vydání nepravdivé, ale i pravdivé výstrahy je přestupkem, za který hrozí pokuta do 100 000 korun. Předkladatel materiálu, ministerstvo životního prostředí (MŽP), uvádí, že se bude připomínkami zabývat.
Výtky k novému zákonu mají odborníci, vědci i orgány státní správy a samosprávy. Návrh zákona stanovuje státní HMS, kterou by měl vykonávat ČHMÚ a zřizuje také Národní databázi hydrometeorologických údajů a produktů. Ze návrhu vyplývá, že ČHMÚ bude státní příspěvkovou organizací, která bude podřízená MŽP.
S tím, že by zveřejňování pravdivých výstrah mělo být přestupkem nesouhlasí vědci, ale také některé organizace. „Je zcela nepřijatelné, aby mohla být osobě udělena pokuta za to, že zveřejní pravdivou výstrahu ohledně hrozící nebezpečné situace,“ napsala v připomínkách například Hospodářská komora ČR.
„Je nutné zajistit jednotnost nejen samotných dat, ale také jejich výkladu tam, kde s nimi pracuje veřejná správa při plnění svých zákonných povinností. Ostatních oblastí se přestupky netýkají. Legálně získaná data od ČHMÚ lze využít libovolným způsobem, ale není možné tato data libovolně interpretovat, toto má význam zejména pro oblast výstrah,“ uvedlo MŽP na dotaz ČTK.
Při vyhlašování výstrah a zpracovávání hydrometeorologických dat nyní existuje podle expertů v Česku volná soutěž kvalifikovaných pracovišť, kterou by nový zákon ohrozil. Výstrahy podle nich nevyužívá jen veřejná správa, ale například i pojišťovny, které varují své klienty aby předcházely milionovým škodám. S nastavením vyhlašování výstrah podle nového zákona nesouhlasí ani ministerstvo zemědělství, které upozorňuje, že by zákon vyřadil státní podniky Povodí z plnění jejich úkolů a omezil by jejich činnost.
Podle MŽP však hrozí při svévolné interpretaci dat negativní důsledky, jako je například falešný výjezd jednotek integrovaného záchranného systém, falešné vyhlášení smogové situace a tím způsobené škody na průmyslových provozech kvůli aplikaci speciálních podmínek pro provoz, nebo svévolné vyhlašování stupňů povodňové aktivity. Z těchto situací by mohly podle MŽP vyplynout i zbytečné finanční náklady, stres a případná zdravotní újma obyvatel.
Problematická je podle expertů i pasáž, ze které vyplývá, že veřejná zpráva by využívala hydrometeorologická data pouze z ČHMÚ. Vědci a odborníci upozorňují, že ČHMÚ nejen není jedinou institucí, která má dostatečné přístroje i odborníky na zkoumání hydrometeorologických jevů, ale že některá data ani neměří. Pokud by se tedy veřejná správa směla obracet pouze na ČHMÚ, přišla by podle vědců o část informací o znečištění prostředí i o vlivu klimatické změny.
„Nemůžeme očekávat, že při omezených rozpočtech může ČHMÚ dělat úplně všechno a namísto toho, abychom hledali efektivní způsob, jak využít znalosti a kapacity všech relevantních partnerů, pokouší se je nový zákon naopak odříznout od možnosti být součástí diskuse. To považuji za nešťastné a v rozporu s praxí, kterou vidím jinde,“ řekla ČTK Jana Klánová, ředitelka výzkumného centra Masarykovy univerzity RECETOX.
Podle MŽP se zákon soukromé sféry ani odborných pracovišť nijak nedotýká. „Zákon se zabývá pouze státní HMS, tedy nijak neřeší poskytování služeb mimo rámec vymezený právními předpisy,“ uvedlo pro ČTK.
Problematické je podle Dalibora Janouše z CzechGlobe také posuzování dopadů klimatické změny. „Veřejná správa bude odkázána pouze na data a interpretace jedné instituce, která nemůže postihnout celou šíři problematiky vztahu meteorologických dat, přírody a společnosti,“ řekl ČTK. Podle vědce navíc hrozí, že by se odborná pravda přizpůsobovala přáním řídícího orgánu, v tomto případě MŽP.
Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od 1. ledna 2025.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS
