Skokový růst regulovaných složek ceny energií může fatálně ohrozit konkurenceschopnost tuzemského ocelářství, tvrdí v dnešní tiskové zprávě Ocelářská unie. Podle ní hrozí růst nákladů firem o desítky až stovky milionů korun za rok a zvýšit je mohou ještě úsporné kroky vlády nebo případné sanování dluhů společnosti NET4GAS, kterou stát kupuje.
Energetický regulační úřad (ERÚ) pro příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií, která se na konečné ceně energií podílí v desítkách procent. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent. Ještě výrazněji stoupne pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.
Unie upozornila, že návrh ERÚ by vedl k navýšení částky hrazené firmami oproti loňsku o 200 až 250 procent. Ve srovnání s letoškem je nárůst ještě vyšší. „Pro modelovou firmu s roční spotřebou 70 gigawattů elektřiny by to proti roku 2022 znamenalo navýšení nákladů o 51 milionů Kč (227 procent). Pro velkou hutní firmu by roční náklady vzrostly o více než půl miliardy korun,” uvedla Ocelářská unie.
Zároveň odmítla argument vlády, že vyšší regulovanou složku elektřiny vykompenzuje nižší cena silové elektřiny od obchodníků. Podle unie totiž velké průmyslové firmy většinou jistí dodávku silové elektřiny nákupem produktů předem v tzv. tranších. Silová složka ceny elektřiny v takovém případě nijak rychle ani významně neklesá.
Oceláři dále připomněli, že Česko má podle dat Eurostatu čtvrtou nejdražší elektřinu pro velké zákazníky v EU. „Chytřejší členské státy EU ví, že v této situaci je podpora průmyslu klíčová, protože jinak nepřežije náročnou a nákladnou zelenou transformaci. Nikde přitom není role průmyslu tak makroekonomicky důležitá jako v Česku,” řekl předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban. Jako příklad uvedl Německo, kde firmy ani domácnosti od loňska neplatí na podporu obnovitelných zdrojů energie nic a vše platí stát prostřednictvím Klimatického a transformačního fondu. „Nejenže nehrajeme na rovném hřišti proti konkurenci ze zemí mimo EU, bohužel ani zápas s evropskou konkurencí není férový,” uvedl k tomu ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
Další hrozbou je podle ocelářů také zdražení plynu pro koncové zákazníky kvůli nutnosti sanovat miliardové dluhy provozovatele plynárenské přepravní soustavy Net4Gas, kterého zprostředkovaně kupuje stát. „Nárůst cen energií se chystá ve chvíli, kdy výrobci oceli napříč EU čelí velmi složité tržní situaci kvůli poklesu poptávky v klíčových odběratelských odvětvích včetně stavebnictví, nízkým cenám a tlaku dovážené oceli,” upozornila unie. Připomněla, že objem výroby surové oceli v Česku v posledních měsících klesá.
Ocelářům se nelíbí ani plánované osvobození některých paliv využívaných v metalurgických procesech od daně, které plánuje vláda v rámci konsolidačního balíčku. Vláda v návrhu státního rozpočtu na rok 2024 nepočítá ani s penězi na výplatu kompenzace nepřímých nákladů ze systému obchodování s emisními povolenkami, což podle unie v minulosti slíbila. „Všechny tyto kroky představují pro české oceláře obrovskou hrozbu v době, kdy se od nich očekávají investice v řádu desítek miliard korun do dekarbonizace,” dodal ředitel Třineckých železáren.
TZ
