Po loňské vlně nadšení z generativní umělé inteligence má technologický průmysl nové zaklínadlo: AI agenty. Zatímco dodavatelé softwaru slibují budoucnost s autonomními digitálními pracovníky, vedoucí pracovníci firem se potýkají s informačním chaosem.
Mezi vizí a realitou
Konverzace v technologickém sektoru se přesunula od generativní AI k jejímu údajnému nástupci, takzvaným AI agentům. Vlna marketingových příslibů o autonomních systémech však naráží na realitu plnou zmatků a nesplněných očekávání.
Podle Matta Kroppa, partnera v Boston Consulting Group, je současný stav definován především zmatkem. Po masivním humbuku kolem generativní AI potřebovaly softwarové firmy přijít s něčím novým, a tak začaly mluvit o „agentech“. Často se však jedná pouze o marketingovou nálepku bez reálného technologického pokroku. Vedoucí pracovníci v oblasti IT tak čelí obtížnému úkolu oddělit skutečné inovace od prázdných slibů. Prvním krokem by mělo být vyžadování jasné definice a konkrétních schopností od každého dodavatele.
Tim Sanders z analytické společnosti G2 nabízí praktický rámec pro hodnocení. Podle něj je agent systém, který dokáže vykonávat akce s využitím trvalé paměti a schopnosti rozhodování. Zároveň však přichází se studenou sprchou reality: „Žádný z nich není plně autonomní. Každý, kdo vám tvrdí opak, před vámi něco skrývá.“ Sanders doporučuje vnímat agenty na škále od slabých (chatboti, kopiloti) po silné (systémy agentů, které spolupracují). K vizi budoucí digitální pracovní síly, o které se tak často mluví, máme podle něj stále velmi daleko.
Dalším zdrojem frustrace je propast mezi velkolepými oznámeními a reálnou dostupností produktů. Matt Kropp, který v posledních dvou letech mluvil s více než 350 firemními radami a manažerskými týmy, potvrzuje obrovské nadšení pro potenciál agentů. Zároveň však dodává, že ačkoliv všichni velcí dodavatelé softwaru oznamují integraci agentů do svých nástrojů, reálně jich vydali jen velmi málo.
Obrázek: Pexels
Zdroj: ciodive.com
