Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí proti loňsku nominálně vzrostla o 7,1 procenta na 42 658 korun. Při zohlednění inflace se ale průměrná mzda v reálném vyjádření meziročně snížila o 0,8 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí v řadě, je to nejdelší období poklesu v historii Česka. Podle analytiků oslovených ČTK se reálná kupní síla Čechů snížila na úroveň počátku roku 2018. Čtvrté čtvrtletí podle analytiků přinese stagnaci reálných mezd, růst přijde až v prvním kvartálu příštího roku.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,1 procenta na 37 492 korun, u mužů dosáhl 40 153 korun, u žen byl 34 705 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 835 a 66 998 korunami.
„Čeští zaměstnanci meziročně zchudli již v osmém kvartále v řadě, což v novodobé historii nemá obdoby. Po příšerném roce 2022, kdy jejich reálné výdělky klesly dokonce nejvíce ze všech zemí OECD, míří do záporu i letos, byť se bude jednat pravděpodobně ‘pouze’ zhruba o minus 2,5 procenta,” uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Loni mzdy reálně klesly o 8,5 procenta. „Reálná kupní síla zůstává přibližně na úrovni roku 2018,” konstatoval Hradil.
Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek označil za hlavního viníka poklesu reálných mezd inflaci. „Zčásti jde o cenu, kterou platíme za současnou geopolitickou situaci, která vedla k dočasně velmi vysokým cenám energií. Do jisté míry jde ovšem také o předchozí přehřívání ekonomiky podporované zbytečně vysokými schodky veřejných financí a málo důraznou měnovou politikou. Zkrátka chyby ve vlastní hospodářské politice,” uvedl.
Reálně vzrostly zaměstnancům mzdy v pěti sekcích, uvedl ČSÚ. Nejvíce si polepšili zaměstnanci v energetice, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 5,3 procenta. Kupní síla mezd vzrostla mírně také zaměstnancům v informačních a komunikačních činnostech, v ubytování, stravování a pohostinství, v činnostech v oblasti nemovitostí a ve zpracovatelském průmyslu. V ostatních sekcích byl nominální růst pod osmiprocentní hranicí inflace.
Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve třetím čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 77.300 korun. Naopak nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26.200 korun.
„Podle našich dat považuje aktuálně šest z deseti zaměstnanců svou odměnu za práci za podhodnocenou. Takto neuspokojivé vnímání své mzdy nebo platu úzce souvisí s nedostatečnou reakcí většiny zaměstnavatelů na inflaci a snižováním kupní síly zaměstnanců, které trvá prakticky už dva roky,” sdělil ČTK generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.
Z hlediska krajů rostly mzdy nominálně v rozmezí od 5,9 do osmi procent. Nejnižší nominální růst zaznamenala tradičně Praha, naopak nejvyšší Ústecký kraj. Podle absolutní úrovně výdělků zůstala metropole stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 51 925 korun. Naopak nejnižší mzdy, v průměru 37 164 Kč, mají zaměstnanci v Karlovarském kraji.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS
