Ochrana osobních dat dle GDPR neochrání všechny údaje, takže uchovávat data o DNA bude v některých případech legální

GDPR

Letošní rok se zcela jistě nese ve znamení přísnějších požadavků na ochranu osobních údajů podle evropského nařízení známého pod zkratkou GDPR (z anglického General Data Protection Regulation).

Vedle tisícovek firem a institucí se dotkne i soudů. „Soudních rozhodnutí na ochranu osobních údajů jsou stovky. S účinnosti GDPR můžeme rozhodně čekat další,“ říká právnička Petra Gříbková za analytiky práva ze společnosti Atlas Consulting.

Faktem je, že osobní údaje figurují v mnoha registrech a často tam ani být nemají. Například pokud se zbavíte starého auta, které vyřadíte podle pravidel z provozu nebo prokazatelně prodáte novému vlastníkovi, nemají vaše údaje podle Nejvyššího správního soudu dál zůstávat v registru vozidel. Pokutu za to zaplatit například dopravní odbor hl. m. Prahy.

„Pod osobní údaje podléhající ochraně spadá zjednodušeně řečeno všechno, co vede k přímému určení konkrétní osoby. Může to být rodné číslo, ale i fotografie, podle které bez problémů konkrétního člověka identifikujeme,“ vysvětluje Petra Gříbková. Citlivé osobní údaje jsou pak ještě další speciální kategorií údajů, která má být bedlivě chráněná. Jde například o údaje o rasovém původu, politických názorech, náboženském vyznání, členství v odborech, o zdravotním stavu nebo sexuální orientaci. Kategorie citlivých údajů GDPR zahrnuje také genetické a biometrické údaje. „A nenechme se mýlit, ochrana se týká i pravomocně odsouzených delikventů,“ upozorňuje právnička Zuzana Cholastová. Vězeňská služba si kvůli tomu vysloužila pokutu za únik fotografií osob zadržených ve vazební věznici do deníku Blesk.

Na druhou stranu, kdo porušuje zákony, musí počítat s tím, že se zásadní data o něm budou dlouhodobě uchovávat. A to i informace o jeho DNA. Ministerstvo vnitra, které provozuje databázi vzorků DNA, získalo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že může údaje uchovávat i k možnému budoucímu usvědčení pachatelů závažných trestných činů. Tento postup je legální, protože pachatelé úmyslných trestných činů, u kterých dochází k odběru, požívají nižšího stupně ochrany a jsou povinni nést negativní následky svého protiprávního jednání.

„Osobním údajem pod ochranou není veřejně vyhlášený pravomocný rozsudek a ani tiskové prohlášení, které z takového rozsudku vychází,“ poukazuje na složitost rozhodování mezi ochranou osobních údajů a právem na informace P. Gříbková. Také kontroloři z finančních úřadů si mohou dovolit vést údaje o trestním řízení plátce daně, pokud slouží pro doplnění dokazování v rámci daňového řízení, což je podle Nejvyššího správního soudu pouze nahodilé zpracováváním osobních údajů. Toto by mělo platit i po zavedení evropského GDPR.

Napsat komentář