Životní úroveň v ČR se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly se snížil o dva procentní body na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Slovinska, mírně zaostává za Itálií (95 procent) a Maltou (96 procent) a naopak je nad Španělskem (84 procent) či Portugalskem (74 procent). Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2022.
Nejnižší HDP na obyvatele v paritě kupní síly má Bulharsko, kde dosahuje 55 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde dosahuje 277 procent průměru EU. Česko je za Maltou druhou nejlépe postavenou zemí z těch, které vstoupily do EU po roce 2000.
Česká ekonomika loni rostla o 3,3 procenta, zotavovala se tak po pandemickém propadu o 5,8 procenta z předchozího roku. EU jako celek v průměru vykázala rychlejší růst, HDP se zvýšil o 5,3 procenta. Nejrychleji z unijních zemí rostlo Irsko, kde se HDP zvýšil o 13,5 procenta, nejslabší byl hospodářský rozvoj Německa, jehož ekonomika posílila o 2,9 procenta.
Česko si loni udrželo postavení země s nejnižší nezaměstnaností v EU, přestože se zvýšila o 0,2 procentního bodu na 2,8 procenta. Nejlepší hodnoty z pohledu nezaměstnanosti vykazuje Česko šestý rok v řadě. Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo loni Polsko, kde činila 3,4 procenta. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve Španělsku, kde dosáhla 14,8 procenta. Evropský průměr byl sedm procent.
Průměrná inflace loni byla 3,3 procenta, ceny tak v Česku rostly sedmým nejrychlejším tempem v EU. Nejvyšší inflace byla v Polsku a Maďarsku, obě země vykázaly shodně 5,2 procenta. Naopak v Řecku ceny rostly o 0,6 procenta, zdražování tak bylo nejpomalejší. Evropský průměr byl 2,9 procenta.
Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o třicáté vydání.
Zdroj: ČTK
Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS
