Jaro bývá přirozeným impulzem ke změně. S delšími dny a více slunce roste energie i chuť vrátit se ke zdravějším návykům – více se hýbat, lépe jíst, pečovat o sebe. Průzkum, který pro společnost Pluxee zpracovala agentura Ipsos na reprezentativním vzorku 1 050 zaměstnanců ve věku 18–65 let, však ukazuje, že dobrý úmysl sám o sobě nestačí. Změnám brání každodenní realita pracovního i osobního života.
Největší překážky: únava, práce a nedostatek času
Češi si zdravý životní styl přejí, ale v praxi na něj pravidelně nezbývá prostor. Nejčastější překážkou je únava a psychická zátěž, kterou jako bariéru uvádí 39 % respondentů. Těsně za ní se řadí nedostatek času (36 %) a pracovní vytížení (35 %). Péče o zdraví se tak pro mnoho lidí stává čímsi, co přijde na řadu až tehdy, když zbyde energie – a to se stává čím dál méně.
Výsledky průzkumu jednoznačně naznačují, že zdravý životní styl dnes není primárně otázkou vůle, ale podmínek, ve kterých lidé žijí a pracují. Pracovní tempo a chronická únava jsou jeho největší brzdou. Hledání systémových řešení, která lidem umožní zdravé návyky začlenit do běžného dne, se proto ukazuje jako zásadní.
Nejvíce pod tlakem jsou mladí, lidé 45+ spoléhají na vlastní disciplínu
Data průzkumu odhalují výrazné rozdíly mezi věkovými skupinami. Únavu jako překážku nejčastěji zmiňují lidé ve věku 18–26 let (49 %), nedostatek času nejvíce trápí skupinu 36–44 let (47 %), která zpravidla kombinuje pracovní zátěž s péčí o rodinu.
Největší kumulaci překážek přitom vnímají právě nejmladší zaměstnanci. Mimo psychickou zátěž uvádějí také pracovní vytížení (43 %), stres (36 %), nedostatek motivace (35 %) a omezené finanční možnosti (35 %). Ani mladá generace, která bývá vnímána jako flexibilnější a na zdravý životní styl více orientovaná, tedy v praxi nemá ideální podmínky pro jeho dlouhodobé udržení. Na začátku kariéry se vysoké pracovní nasazení pojí s tlakem na výkon a existenční nejistotou, což se zákonitě promítá do omezené kapacity věnovat se vlastnímu zdraví.
Na druhém konci věkového spektra se situace liší. Zaměstnanci ve věku 45+ nejčastěji uvádějí, že jim v dodržování zdravého životního stylu pomáhá vlastní disciplína (43 %). S věkem tak zřejmě roste schopnost zdravé návyky vědomě udržovat a stavět na vlastním vnitřním nastavení – i přesto, že přibývají určitá fyzická omezení.
Ženy brzdí únava, muže pracovní vytížení
Průzkum přináší i zajímavá data z pohledu pohlaví. Ženy výrazně častěji označují jako hlavní překážku únavu a psychickou zátěž – uvádí ji 43 % žen oproti 34 % mužů. Tento rozdíl zřejmě souvisí s balancováním pracovních a rodinných povinností, které ženy stále řeší ve větší míře. Muži naopak o něco častěji zmiňují pracovní vytížení (38 % oproti 33 % u žen). Nedostatek času pak trápí obě skupiny přibližně stejnou měrou (37 % mužů, 36 % žen).
Výrazné rozdíly se ale projevují v přístupu k prevenci. Ženy k ní přistupují zodpovědněji, 74 % z nich chodí na preventivní prohlídky pravidelně jednou až dvakrát ročně. U mužů 30 % přiznává, že prevenci sice podstupují, ale nepravidelně. Právě zde se otevírá prostor pro zaměstnavatele, kteří mohou své zaměstnance k pravidelné péči o zdraví aktivně motivovat prostřednictvím benefitů, osvětových aktivit nebo cílených preventivních programů.
Zaměstnavatelé mají velký, zatím nevyužitý potenciál
Pracovní prostředí má na životní styl zaměstnanců zásadní vliv. Průzkum přitom ukazuje, že potenciál zaměstnavatelů v této oblasti zůstává z velké části nevyužit. Celkem 46 % zaměstnanců uvádí, že jejich zaměstnavatel nenabízí benefity zaměřené na podporu zdraví, a aktivně je využívá pouze 16 % respondentů. Přitom až 90 % zaměstnanců by uvítalo celoroční program zaměřený na zdraví a wellbeing.
Firmy mají k dispozici celou škálu nástrojů: od příspěvků na stravování a sport přes programy zaměřené na duševní zdraví a prevenci až po flexibilní pracovní podmínky nebo zdánlivě drobná opatření jako podpora aktivních přestávek, ergonomie pracoviště či komunitní aktivity. Investice do zdraví zaměstnanců se přitom vyplácí – lidé s více energie a nižší mírou stresu podávají lepší výkony, lépe se soustředí a jsou celkově spokojenější.
Prevence: Češi chodí, ale ne dost
Preventivní prohlídky patří k nejdostupnějším způsobům dlouhodobé péče o zdraví, přesto je část Čechů odkládá. Dvakrát ročně na prevenci chodí 21 % respondentů, alespoň jednou ročně 44 %. Zbývající třetina absolvuje prohlídky nepravidelně nebo až v reakci na zdravotní problém, což rozhodně nepředstavuje ideální stav.
Pravidelná prevence přitom může pomoci předejít vážnějším komplikacím, zmírnit chronickou únavu nebo včas odhalit potíže, které se promítají i do pracovního výkonu a kvality života. Jarní měsíce představují přirozený moment, kdy si lze prohlídky naplánovat – a opět jsou to zaměstnavatelé, kteří mohou pomoci, například formou Dnů zdraví ve firmách.
Co pomáhá vydržet: výsledky a disciplína
Průzkum mapoval i to, co lidem při udržování zdravějšího životního stylu nejvíce pomáhá. Pro 41 % respondentů jsou klíčové viditelné výsledky, které potvrzují smysluplnost změny. Téměř stejný podíl – 39 % – spoléhá na vlastní disciplínu. Podpora okolí hraje zásadní roli u 10 % respondentů.
Nejlépe tedy funguje kombinace vnitřní motivace a vnějšího zázemí. I zde mohou zaměstnavatelé sehrát důležitou roli – prostřednictvím dlouhodobých programů, komunitních výzev nebo každodenní podpory zdravých návyků na pracovišti. Viditelné výsledky a pravidelnost pomáhají překonat první nadšení a proměnit krátkodobé předsevzetí v trvalý návyk.
Chuť ke změně mezi Čechy rozhodně existuje. Data ale jasně ukazují, že překážky jsou často systémové povahy – a že jaro může být skutečným začátkem změny, pokud na ni lidé nezůstanou sami.
Průzkum o zdraví zaměstnanců byl realizován agenturou Ipsos v únoru 2026 na reprezentativním vzorku 1 050 zaměstnanců ČR ve věku 18–65 let.
Zdroj: TZ/Pluxee
Zdroj: JOBS NETWORK NEWS
