Vývoj českého trhu práce – 3. čtvrtletí 2021

3. čtvrtletí představilo nový „normál“ pro trh práce po ukončení karanténních opatření. Průměrná mzda se meziročně nominálně zvýšila o 5,7 %, po promítnutí růstu cen reálné výdělky vzrostly pouze o 1,5 %. Ekonomická aktivita byla velmi vysoká, zaměstnanost (dle VŠPS) vzrostla o 0,5 %, míra nezaměstnanosti byla meziročně o 0,2 p.b. nižší.

Zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita

Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) po revizi přinesly pro 3. čtvrtletí 2021 meziroční nárůst zaměstnanosti o 23,9 tis. Zaměstnaných tak přibylo poprvé za posledních osm čtvrtletí. V mezičtvrtletním srovnání se zaměstnanost zvýšila dokonce o 85,9 tis.
V meziročním nárůstu počtu pracujících dominovalo zvýšení počtu zaměstnanců o 74,5 tis., na druhé straně klesaly počty podnikatelů (u těch bez zaměstnanců – pracujících na vlastní účet – o 29,8 tis.; u podnikatelů se zaměstnanci o 13,3 tis.). To opět potvrdilo, že v období zvýšené nejistoty došlo k částečnému přelivu sebezaměstnaných do skupiny zaměstnanců. Podmínky pro takto výraznou změnu umožnily podniky, které soustavně nabízejí velké množství volných pracovních míst.

V odvětvovém třídění klesla zaměstnanost v ubytování, pohostinství a stravování, v dopravě a skladování či v administrativních a podpůrných činnostech, a rostla na druhé straně ve vzdělávání, v informačních a komunikačních činnostech, v sekci profesní, vědecké a technické činnosti a ve finančnictví. Na absolutním úbytku pracovníků v ekonomice se nejvíce podílel zpracovatelský průmysl, jenž meziročně ztratil 27 tis., resp. 2 %. Mírný růst zaměstnanosti pokračoval ve stavebnictví, kde je dlouhodobě vysoká poptávka po pracovní síle zpravidla pokrývána náborem ze zahraničí.

Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–64 let se meziročně zvýšila o 0,6 p. b. na 75,0 %, přičemž dominantním rysem byl návrat žen na trh práce (nárůst o 1,0 p. b.) ve srovnání s malou změnou u mužů (0,2 p. b.). To potvrzují i zrcadlové údaje o počtech ekonomicky neaktivních. Ten celkový se meziročně snížil o 21,5 tis. na hodnotu 3578,6 tis. Neaktivních žen ubylo o 24,5 tis., neaktivních mužů naopak přibylo o 3,0 tis.

Celkový počet nezaměstnaných dle VŠPS (definice ILO – osoby aktivně hledající práci) dosáhl hodnoty 145,6 tis. osob, po sezónním očištění čísla ukazují mezičtvrtletní pokles o 13,0 tis. osob., meziročně se nezaměstnanost snížila o 8,3 tis. Míra nezaměstnanosti tak ve věkové skupině 15–64letých klesla na hodnotu 2,8 % (o 0,2 p. b.). Výrazný je regionální profil: nejvyšší byly míry v Karlovarském (5,1 %) a Moravskoslezském kraji (5,0 %), naopak nejnižší je v Jihočeském kraji (1,9 %).

Déle než rok bylo bez práce 29,0 % nezaměstnaných (42,2 tis.), počet dlouhodobě nezaměstnaných se snížil o 11,4 tis.
Je nutné připomenout, že VŠPS pokrývá jen osoby bydlící v bytech, nikoli na ubytovnách a podobných kolektivních domácnostech, což negativně ovlivňuje zachycení cizinců, kteří takové způsoby bydlení často využívají. Podle administrativního zdroje (ÚP ČR) se počet cizinců pracujících v postavení zaměstnanců v ČR dále silně zvýšil, především přibylo občanů Ukrajiny.

Zdroj: ČSÚ

@RadekVyskovsky

Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS

Napsat komentář