Přijímání umělé inteligence ve zdravotnictví prudce zrychluje, avšak lékaři a sestry vyjadřují rostoucí obavy z toho, že nadměrné spoléhání na technologie může postupně narušit jejich kritické myšlení a schopnost rozhodovat.
Rychlý nástup AI do každodenní praxe
Podle průzkumu společnosti Wolters Kluwer Health téměř tři čtvrtiny lékařů a 70 % sester uvedly, že využívají AI alespoň jednou týdně v práci — to je výrazně více než v minulém roce, kdy to bylo 38 % lékařů a 46 % sester. Šéflékař společnosti Wolters Kluwer Dr. Peter Bonis tento posun vysvětlil slovy: „Myslím, že jde o kombinaci většího vystavení technologii a větší obeznámenosti s ní. Ale zásadní je především to, že AI řeší dosud nenaplněnou potřebu.“
Podíl těch, kteří AI používají vícekrát denně, vzrostl u lékařů z 10 % na 38 % a u sester z 16 % na 32 %. Klinici přitom technologii uplatňují v různých oblastech — více než polovina lékařů uvádí využívání AI ke shrnutí odborné literatury nebo analýze dat, zatímco 44 % hlásí používání tzv. AI skriptů, které zaznamenávají hovory lékaře s pacienty a automaticky vytvářejí klinické záznamy.
Hrozba deskillingu a riziko halucinací
Přes rychlý nástup technologie přetrvávají vážné obavy. Čtyřiasedmdesát procent kliniků označilo ztrátu dovedností za jedno z největších rizik zavádění AI, zejména s tím, jak nástroje pro podporu klinického rozhodování stále více automatizují diagnostiku a léčebné postupy. Problematika deskillingu nebyla mezi zdravotnickými pracovníky dosud rozsáhle studována, nicméně výzkumy z jiných oborů naznačují, že přílišné spoléhání na AI může narušit rozvoj klíčových dovedností.
Souběžně s tím se klinici potýkají s obavami z halucinací — tedy situací, kdy AI generuje nepřesné nebo vymyšlené informace. Přibližně tři čtvrtiny kliniků uvedly halucinace jako zásadní problém, přičemž 73 % z nich věří, že by bylo schopno nesprávné odpovědi odhalit. To však zároveň znamená, že přibližně čtvrtina klinických pracovníků si tím jistá není. Dr. Bonis upozornil, že i toto číslo může být podcenění skutečného stavu — AI může například chybně citovat primární zdroje nebo uvádět pouze jeden přesný výzkum, zatímco opomíjí studie vedoucí k odlišným klinickým doporučením.
Zároveň panuje nejistota ohledně řídicích rámců pro AI. Pouze 27 % lékařů a sester uvedlo, že vědí, jak jejich pracoviště řeší otázky správy a řízení AI. Z těch, kdo o zásadách svého zaměstnavatele věděli, pouze 35 % znalo pokyny pro ověřování přesnosti AI informací a pouhých 22 % uvedlo, že jejich zaměstnavatel má definována pravidla pro rozdělení zodpovědnosti mezi klinika a AI systém.
Dr. Bonis situaci shrnul: „Myslím, že to vše je stále v pohybu. Lidé s tím zápasí. Není jasné, kdo ponese odpovědnost za celou tuto závažnou sadu otázek, které mohou reálně ovlivnit poskytování péče a s ní spojena rizika. Budeme se to všechno učit za pochodu, jak se AI stane stále více všudypřítomnou v těchto vysoce citlivých oblastech.“
Zdroj: hrdive.com
