Skupina 32 senátorů se obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení konkrétních ustanovení zákona č. 243/2000 Sb., který upravuje rozpočtové určení výnosů vybraných daní pro územní samosprávné celky a státní fondy. Podle navrhovatelů je stávající systém přerozdělování daňových výnosů mezi kraje dlouhodobě neudržitelný, neboť nereflektuje objektivní potřeby ani dynamické společenské změny. Senátoři argumentovali, že rigidní mechanismus financování omezuje samosprávné funkce krajů a vede k nerovnostem v poskytování veřejných služeb. V návrhu dále uváděli, že platná právní úprava porušuje princip rovnosti, zákaz diskriminace a právo krajů na vlastní hospodaření.
Plénum Ústavního soudu pod vedením soudce zpravodaje Jiřího Přibáně však návrh shledalo nedůvodným. Soud konstatoval, že napadené znění zákona nikterak neohrožuje podstatu práva územních samosprávných celků hospodařit s vlastním majetkem a rozpočtem. Rozdíly v podílech na celostátních daňových výnosech podle názoru soudu nepředstavují svévolný akt zákonodárce.
V otázkách politického charakteru, mezi které distribuce daňových prostředků spadá, uplatňuje Ústavní soud princip zdrženlivosti. Přezkum daňových zákonů se proto soustředí primárně na vyloučení extrémní disproporcionality. Soud v odůvodnění zdůraznil, že kraje nemohly legitimně očekávat jiné rozdělení financí, než jaké bylo dlouhodobě stanoveno fixními procenty, respektive novou kombinací pevných a dynamických prvků zohledňujících náklady ve školství.
Užitý matematický koeficient pro výpočet podílu krajů, zahrnující mj. počet žáků a studentů, nepovažuje Ústavní soud za diskriminační. Jde o neutrální parametr, který nespadá pod demonstrativní výčet zakázaných rozlišovacích kritérií podle Listiny základních práv a svobod. Soud rovněž podotkl, že i při současných nedostatcích systému, které udržují určitý status quo bez ohledu na potřeby (např. výstavba silnic či růst počtu obyvatel), není dán prostor pro zásah Ústavního soudu.
Celý mechanismus navíc nelze posuzovat izolovaně, neboť stát využívá k vyrovnávání deficitů v rozpočtech krajů další nástroje, jako jsou účelové dotace. Ústavní soud závěrem potvrdil, že vnímá snahy o reformu systému přerozdělování financí, avšak shoda na spravedlivějším modelu mezi kraji dosud nenastala.
Zdroj: TZ/usoud.cz
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
