Úřad 4.0. Aktuální realita nebo daleká budoucnost?

Města jako Brno, Ostrava nebo Zlín investují miliony korun ročně do digitalizace. Elektronické platby za odpad nebo parkování, elektronické podávání žádostí o dotace či online zápisy dětí do školek – tak vypadá digitalizace úřadů v roce 2021.

Digitalizace státní správy je bez bližší definice poměrně abstraktní pojem. V praxi by ale mělo jít o převedení stávajících úkonů do digitální podoby – od různých druhů formulářů po informační systémy. I přes to, že stále nevnímáme téměř žádné podstatné změny projektu s názvem „Digitální Česko“, Česká republika už má stanovené tři pilíře, jak zmodernizovat stávající procesy – budou se týkat pozice tuzemska v digitální Evropě, informační koncepce ČR či digitální ekonomiky a společnosti.

„Koncepci digitálního Česka připravují zainteresované strany, převážně z vedení republiky, už od roku 2018. Informace dostupné z oficiálních stránek projektu ale napovídají, že už teď jsou implementační plány pozadu. Pokud chceme uspět ve vysoce konkurenčním světě, je potřeba přidat,“ komentuje Jaromír Hanzal z Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která problematiku řeší.

Digitalizace něco stojí, ne vždy jde ale o desítky milionů

Mluvíme-li o modernizaci celé státní infrastruktury, cena bude bez pochyby astronomická – inovace jsou ale zapotřebí, a tak je nutné vzít v potaz jednotlivé ceny dílčích projektů. Ne vždy půjde o desítky až stovky milionů. Například ve Zlíně nepřesáhne cena jedné ze stěžejních inovací milion korun.

„Ve Zlíně máme portál občana. Portál je však v tuto chvíli již zastaralý a pracuje se na jeho modernizaci. Nyní jsme ve fázi přípravy veřejné zakázky – předpokládaná hodnota modernizace je 900 tisíc korun včetně DPH,“ vysvětluje Tomáš Melzer tiskový mluvčí Magistrátu města Zlína.

Portálu občana, který má usnadnit všední problémy občanů, se věnují i další města. Chtějí tak svým obyvatelům zjednodušit platby za odpad nebo zpřehlednit parkovací oprávnění.

„Vše souvisí s rozjezdem našeho portálu Brno iD. Náklady na veškerý vývoj stál sice město čtyři miliony korun, už teď ale víme, že to byl správný a efektivní krok,“ vysvětluje Tomáš Koláčný, náměstek primátorky města Brna.

V Ostravě si v rámci digitalizace pochvalují třeba zápisy dětí do školek nebo dotační portál pro podnikatele. „Rodiče jsou za tuto možnost rádi a aktivně se do systému přihlašování zapojili. Podnikatelé zase oceňují přehledný seznam všech poskytnutých dotací a subjektů přihlášených do dotačních výzev. Samozřejmostí je využívání elektronické platební brány, elektronický objednávkový systém, který využívá na 30 tisíc občanů ročně,“ říká Břetislav Gibas, tajemník magistrátu města Ostrava.

Co pomůže podle měst? Zřízení datových schránek pro všechny občany

Většina krajských měst v digitalizaci postupně pokračuje, i když k ideálu mají ještě daleko. Oslovení zástupci měst ale souhlasí, že úspora času a nákladů jak návštěvníků úřadů, tak úřadu samotného, je výrazná. Nemluvě o šetření životního prostředí. A co by zrychlilo digitalizaci?

„Pokud se podaří nasadit datové schránky pro všechny občany České republiky, pak je našim jednoznačným cílem poskytnout veškeré možné služby občanům online,“ informuje Gibas.

Města či kraje využívají i dotačních titulů, díky nimž se snaží své online služby povýšit na technicky vyspělejší řešení. „Aktuálně běží příprava nového Portálu služeb, který realizujeme v následujícím roce za finanční podpory EU a s náklady zhruba čtyři miliony korun. Prakticky z něj vytváříme takový malý Portál občana Ministerstva vnitra, který přívětivě integruje služby třetích stran do jednotného prostředí portálu,“ informuje Tomáš Kotyza, ředitel moravskoslezského krajského úřadu.

Tuzemské firmy nabízejí pomoc

Při digitalizaci státní správy není překvapením, že se jednotlivé státy v některých případech obrací s radami na oborové experty ze soukromého sektoru. I v případě České republiky se nevylučují spolupráce tohoto typu. A právě proto vznikají oborové asociace, které experty na digitalizaci sdružují. Příkladem může být AAVIT, v jejímž čele stojí Oliver Dlouhý.

„Všichni víme, že koronavirová pandemie obnažila některé nedostatky v online komunikaci mezi občanem nebo podnikatelem a státem, potažmo městem. Je potřeba urychleně začít problémy řešit a apelovat na politiky, aby digitalizaci brali jako jednu z aktuálních priorit,“ říká Oliver Dlouhý, zakladatel Kiwi.com a zároveň prezident AAVIT.

„Digitalizace státní správy je nejen pro stát, ale i pro občany a firmy stěžejní téma. My se s úředníky snažíme komunikovat a nabízet řešení, často ale narážíme na zkostnatělost, absenci jasné strategie, nedostatek kvalifikovaných specialistů pro oblast IT, nedůvěru v nové technologie a řešení (již ověřená soukromým sektorem) i s tím spojenou opožděnost legislativního rámce. To vše ve spojení se silnou pozicí “tradičních” dodavatelů státní správy a jejich řešení, tvoří ohromný balvan, který je těžké rozpohybovat,“ dodává Jiří Horyna, CEO pražského softwarového domu eMan, který je zakládajícím členem AAVIT.

TZ

@RadekVyskovsky

Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS

Napsat komentář

Government

Ochrana oznamovatelů

Ministerstvo spravedlnosti připravilo metodiku ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie

Číst dále »