Růst hrubého domácího produktu (HDP) Číny ve druhém čtvrtletí meziročně zrychlil na 6,3 procenta z tempa 4,5 procenta v prvním čtvrtletí. Oznámil to čínský statistický úřad. Je to o jeden procentní bod slabší růst, než čekali analytici. Ve srovnání s prvním čtvrtletím ekonomika vzrostla o 0,8 procenta proti růstu o 2,2 procenta v předchozím tříměsíčním období. Důvodem je slabší poptávka v Číně i v zahraničí.
Dynamika růstu druhé největší ekonomiky světa po uvolnění omezení souvisejících s nemocí covid-19 slábne. To zvyšuje tlak na centrální bankéře i politiky, aby přišli s dalšími stimuly na podporu aktivity. Čínské úřady ale stojí před nelehkým úkolem, pokud chtějí udržet hospodářské oživení a zmírnit nezaměstnanost, protože jakákoliv razantní stimulace by mohla podpořit dluhová rizika.
Meziroční tempo růstu bylo nejrychlejší od druhého čtvrtletí 2021. Výsledek je však zkreslený kvůli ekonomickým problémům způsobeným omezeními v loňském roce. Meziroční tempo růstu v prvním čtvrtletí bylo vyšší, než tehdy očekávali analytici.
Podle analytiků ale není pravděpodobné, že by politici a centrální bankéři zavedli nějaké razantní stimuly kvůli obavám z rostoucích dluhových rizik. Výraznější zpomalení by ale mohlo působit další ztráty pracovních míst a podpořit riziko poklesu spotřebitelských cen, což by podkopalo důvěru soukromého sektoru. Míra nezaměstnanosti mezi mladými je teď navíc na rekordu. Experti uvádějí, že mezi další stimulační kroky by měly patřit fiskální výdaje na financování velkých infrastrukturních projektů, větší podpora spotřebitelů a soukromých firem a určité uvolnění politiky v oblasti nemovitostí. Podle analytiků je však rychlý obrat nepravděpodobný.
Na celý letošní rok čínská vláda stanovila cíl růstu hrubého domácího produktu kolem pěti procent. Loni růst HDP této asijské mocnosti zpomalil na tři procenta z 8,1 procenta v roce 2021.
TZ
