Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena téměř pro 25 000 odběrných míst. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Zástupci opozičního hnutí ANO se vyslovili pro plošnou pomoc firmám a domácnostem s platbami za energie. Stát by mohl použít peníze z emisních povolenek, řekl v České televizi (ČT) předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček.
Po pomoci od státu volali zástupci průmyslu a podnikatelů kvůli vysokému růstu regulovaných cen energií. Obávali se až trojnásobného růstu nákladů na energie některých firem a oslabení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Aktuální pomoc státu uvítali, podle nich alespoň částečně uklidní situaci firem.
Stát bude peníze na pomoc firmám čerpat z rozpočtu na příští rok z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu. Částku si mají rovnoměrně rozdělit subjekty připojené na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Půjde o necelých 25 000 odběrných míst. Vládní pomoc sníží příspěvek na platby za obnovitelné zdroje subjektům připojeným na hladině vysokého napětí o 107 korun za odebranou MWh bez DPH a subjektům připojeným na velmi vysoké napětí o 167 korun. Pomoc se bude odpočítávat podle rezervovaného příkonu. Příspěvek na obnovitelné zdroje bez započtení státního příspěvku obvykle dosahuje výše 495 korun za odebranou MWh bez DPH.
Vláda k poskytnutí pomoci firmám využije opatření, které prosadila v konsolidačním balíčku. „To nově umožňuje poskytovat státní pomoc s platbami za podporované zdroje energie kdykoliv během roku a umožňuje také tuto pomoc zacílit jen na určité napěťové hladiny, tedy například tak jako v tomto případě na firmy,“ popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Zástupci průmyslu a firem opatření vlády uvítali. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je jakákoliv pomoc s energiemi důležitá pro udržení konkurenceschopnosti. Připomněl, že Česko má velmi rozvinutou průmyslovou základnu a tuzemský průmysl má i mnohem vyšší energetickou náročnost. Ceny energií se ho tak výrazně dotýkají. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka byla jednání s vládou velmi otevřená. Kolika firem se bude opatření týkat jasné není, některé podniky totiž mají více provozů se samostatnými odběrnými místy. Pomoc by se typicky měla týkat například železáren, skláren, sléváren, pekáren a dalších provozů s velkou spotřebou energií.
Podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové je však radost zástupců firem předčasná. Upozornila, že zatím není jasné, jak změnu nakonec promítne do regulované složky Energetický regulační úřad (ERÚ). „Představitelé podnikatelů zároveň dnes bohužel hodili přes palubu více než půl milionu českých firem, protože oznámené ´řešení´ se bude týkat méně než 25 000 podniků. Obchod a cestovní ruch, řemesla nebo stavebnictví budou nadále čelit plnému dopadu unáhlených a škodlivých kroků vlády,” dodala Schillerová na sociální síti X.
Podle Havlíčka vláda nejprve na podniky a domácnosti převedla platby 26 miliard korun na obnovitelné zdroje energie a po tlaku podnikatelů a opozice „pomůže” částkou 3,5 miliardy jen některým. „Může mi někdo říct, proč nepomohla všem firmám, proč hodila přes palubu spotřebitele?” řekl Havlíček v ČT. Peníze na to by podle něj stát mohl získat z emisních povolenek nebo z dividendy od státem většinově vlastněné energetické společnosti ČEZ.
Stát by měl pomoci s platbami za energie i středním a menším podnikům také podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala. Vysoké ceny energií se týkají chovatelů drůbeže, odchovů selat nebo pěstitelů zeleniny ve sklenících, uvedl. Státní pomoc nejen pro velkoodběratele by podpořila zachování rozmanitosti zemědělské produkce v ČR, což je jeden z cílů vlády, podotkl. Producenti v jiných evropských zemích jsou podle Doležala proti českým zvýhodnění tamní větší státní pomocí.
Podle listopadového rozhodnutí ERÚ měla v příštím roce vzrůst regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Tyto hladiny využívají především velcí odběratelé. Na hladině nízkého napětí, tedy u domácností a malých podnikatelů, pak bude meziroční růst o 66,7 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta, domácnostem o téměř 39 procent. Nyní tak ERÚ zahájí pětidenní konzultační proces ke změně svého cenového rozhodnutí.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS