Online jednání jsou podle pražského vrchního soudu rychlejší i levnější

K výhodám vedení soudních jednání online formou patří výrazné zrychlení práce soudů, snížení nákladů pro účastníky řízení a větší flexibilita. Na konferenci pořádané pražským vrchním soudem to uvedl jeho místopředseda Roman Horáček, který shrnul zkušenosti soudců z doby pandemie. Advokátům sice při online jednáních odpadne náhrada cestovného, podle Horáčka jim to ale vynahradí získaná úspora času.

V době masového rozšíření onemocnění covid-19 se musela justice vypořádat s problémem, jak přesunout jednání ze soudních síní do virtuálního prostoru. „Byla to doba překotná, řešení se nekoordinovaně přijímala celá řada,“ popsal předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl.

Horáček vysvětlil, že soudy měly při protiepidemických opatřeních vedle online jednání ještě možnost, kterou připouští občanský soudní řád: přesvědčit účastníky řízení, aby souhlasili s rozhodnutím své věci bez nařízení jednání. „I v době covidu ale udělovalo takový souhlas jen zhruba 15 procent účastníků,“ podotkl s tím, že zjevnou nechuť poskytnout souhlas pozoroval i v právně a skutkově jednoduchých případech.

Odvolacím soudům pak občanský soudní řád za určitých podmínek umožňuje také zrušit přezkoumávané rozhodnutí takzvaně od stolu, tedy bez nařízení jednání. Takový postup ale podle Horáčka připadal v úvahu jen u minima projednávaných věcí, a to i proto, že odvolací soud by měl upřednostnit vlastní rozhodnutí ve věci před jejím vrácením prvoinstančnímu soudu.

Online jednání se Horáčkovi osvědčilo, a to i přes to, že někteří – zejména starší – účastníci řízení vyjadřovali obavy z toho, zda jim bude dostatečně fungovat počítač či internetové připojení. „Zažili jsme všechny možné situace a musím říct, že to vždycky dobře dopadlo,“ podotkl soudce.

Poukázal na to, že program Skype, k němuž má licenci ministerstvo spravedlnosti, byl v době příchodu covidu již „svým způsobem překonanou technologií“ a že byl málo rozšířený mezi běžnou populací. Vrchní soud se proto přiklonil k platformě Microsoft Teams, kterou veřejnost v daném období hojně využívala v souvislosti s distanční výukou na školách. „Když to zvládne paní učitelka a děti první třídy, tak by to měl zvládnout i soudce,“ poznamenal Horáček.

Mezi výhodami platformy zmínil vedle jejího snadného ovládání i to, že je zdarma, že se k ní lze připojit přes mobilní telefon a že existuje možnost jednoduchého uložení záznamu do cloudu. Mezi nevýhodami jmenoval plnou závislost na dodavateli, který se může kdykoliv rozhodnout ukončit její provoz, a také neexistenci zabezpečení.

Právě otázku problematického zabezpečení zmínila na konferenci i šéfka odboru informatiky ministerstva spravedlnosti Elena Ransdorfová. Uvedla, že ministerský manažer bezpečnosti povoluje například platformu Zoom jen pro přednáškové účely. „Je otázka, zda je vhodné využívat MS Teams pro soudní jednání,“ upozornila.

Ministerstvo má pro justici k dispozici celkem 170 videokonferenčních jednotek, které zajišťují zejména komunikaci mezi soudy, státními zastupitelstvími či věznicemi. „Narážíme na to, že zakoupených videokonferenčních setů je bezesporu málo,“ připustila Ransdorfová. Podle ní obliba justičních videokonferencí v covidové době výrazně stoupla – nejvíce jich soudy uskutečnily v dubnu 2020, a to celkem 8236. Úřad chce do léta zpracovat analýzu k nákupu dalších videokonferenčních jednotek a k tomu, jakou platformu využít. Z Národního plánu obnovy by chtěl na nákup čerpat částku 30 milionů korun bez DPH.

Horáček řešil i otázku toho, jak při online jednáních identifikovat jejich účastníky, kteří v soudních síních předkládají doklad totožnosti. Míní, že identifikace je dostatečně zajištěna tím, že účastník dostává odkaz na jednání do své datové schránky. „Pravděpodobnost, že by se do jednání přihlásil někdo, kdo by tam neměl být, je podle mého názoru minimální,“ uvedl soudce. Identifikaci by podle něj případně bylo možné provádět přes Portál občana či bankovní identitu.

Zdroj: allnews.cz

Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS

Napsat komentář