Dlouhodobé sucho v období 2015 až 2018 poukázalo na problém nedostatečného hospodaření se srážkovými vodami v zastavěných oblastech České republiky. Ke zlepšení situace měly napomoci dotace Ministerstva životního prostředí (MŽP) v celkové výši 1,8 mld. Kč. Z této částky MŽP rozdělilo 1,6 mld. Kč mezi 182 obcí, což představuje tři procenta z celkového počtu obcí v ČR. NKÚ zkoumal, nakolik dotace ke zlepšení hospodaření se srážkovými vodami skutečně přispěly, a dospěl k závěru, že výsledky podpory z dotačních programů jsou kvůli nejednotnému systému měření dopadů a efektů navzájem nesrovnatelné. Z tohoto důvodu nelze přínosy poskytnuté podpory spolehlivě zhodnotit. Kontrola také odhalila, že domácnosti projevovaly jen malý zájem o dotace určené na zachytávání dešťové vody a budování zelených střech. V této oblasti výrazně zaostáváme za Rakouskem i Německem.
MŽP zpracovalo již v roce 2019 studii věnovanou hospodaření se srážkovými vodami, v níž navrhlo určitá opatření, avšak nestanovilo žádné konkrétní měřitelné cíle, termíny ani odpovědné osoby za plnění jednotlivých úkolů. Studie není pro žádného ze zúčastněných aktérů závazná. Strategický dokument zaměřený na hospodaření se srážkovými vodami MŽP dosud nevypracovalo. Ve třech dotačních programech, které NKÚ kontroloval, nastavilo ministerstvo tři odlišné soustavy ukazatelů pro hodnocení efektů podpory. Právě tento nejednotný systém měření dopadů znemožňuje spolehlivé posouzení přínosů poskytnuté podpory.
Lepšímu hospodaření se srážkovými vodami přispívá nahrazování nepropustných povrchů propustnými, regulace odtoku, akumulace a zadržování srážkových vod nebo výstavba zelených střech. NKÚ prověřil devět z celkem 293 projektů podpořených obcím. Obce se nejčastěji soustředily na výměnu nepropustných povrchů za propustné. NKÚ přitom zjistil, že kontrolované obce realizovaly projekty zpravidla bez předchozí analýzy potřeb hospodaření se srážkovými vodami na celém svém území. Tím se snižuje celkový dopad vynaložených prostředků určených k přizpůsobení se změně klimatu. U pěti kontrolovaných projektů NKÚ zjistil, že příjemci dotace porušili zákon o zadávání veřejných zakázek. Nejčastěji neoprávněně zvýhodňovali konkrétní stavební výrobky, čímž omezovali hospodářskou soutěž.
Z celkového objemu podpory programu Nová zelená úsporám (NZÚ) ve výši 15,7 mld. Kč putovalo na akumulační nádrže a zelené střechy rodinných a bytových domů necelých 168 mil. Kč, tedy přibližně jedno procento z celkové dotace. Kontrola NKÚ prokázala, že domácnosti měly o dotace určené na hospodaření se srážkovými vodami – tedy na zachytávání dešťové vody či budování zelených střech – jen malý zájem. Přednost dávaly podpoře na instalace tepelných čerpadel nebo fotovoltaických zařízení. MŽP v rámci tohoto programu nestanovilo žádné měřitelné cíle pro oblast hospodaření se srážkovými vodami.
V období let 2021 až 2024 vzniklo v ČR celkem 1,6 mil. m² ploch zelených střech, přičemž pouze 8 % z nich bylo podpořeno z programu NZÚ, což odpovídá nízkému zájmu ze strany žadatelů. Dostupná data ukazují, že Česká republika ve výstavbě zelených střech výrazně zaostává za Rakouskem i Německem. Zatímco v Německu činil roční přírůstek plochy zelených střech v roce 2023 celkem 10,2 mil. m², v ČR to bylo necelých půl milionu m².
Zdroj: TZ/nku.cz
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
