Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) představili novou metodu výroby specializovaných elektronových trysek, která by mohla výrazně zjednodušit a zlevnit výrobu nanočástic pro doručování léčiv i dalších pokročilých materiálů.
Triaxiální elektrospreje fungují tak, že využívají elektrické napětí k přesnému dávkování tří kapalin z mikroskopických trysek uspořádaných soustředně. Výsledkem je nepřetržitý proud vícevrstvých kapiček, které mohou ztuhnou do vrstvených mikročástic. Takové trojvrstvé nanočástice jsou ideální například pro řízené uvolňování léčiv, biosenzory nebo samohojící materiály.
Bez čistého pokoje – díky 3D tisku
Dosavadní technologie výroby podobných zařízení vyžadovala přísně kontrolované prostředí polovodičových čistých pokojů, což celý proces prodražovalo i prodlužovalo. MIT tým pod vedením Luise Fernanda Velásqueze-Garcíi však dokázal celé pole šestnácti triaxiálních trysek na ploše přibližně jednoho čtverečního centimetru vyrobit metodou vat fotopolymerizace – tedy vytvrzováním pryskyřice ultrafialovým světlem, podobně jako u zubní plomby.
Výsledek je nejen levnější, ale přímo překonává to, čeho bylo možné dosáhnout v čistém pokoji. Velásquez-García k tomu přímo poznamenal: „Takové zařízení bychom v polovodičovém čistém pokoji vůbec nedokázali vyrobit.“ Výroba jedné sady trysek trvá pouhých několik hodin, přičemž 3D tisk umožňuje rychlé iterace designu.
Důležitým omezením zůstává rozlišení dostupných 3D tiskáren – hustota pole je momentálně ohraničena na 16 trysek na čtvereční centimetr, přičemž vrstvy musí být vysoké alespoň 25 mikrometrů, tedy přibližně třetinu tloušťky lidského vlasu. Výzkumný tým nicméně věří, že jejich postup je připraven ke komerčnímu využití. „Tajemstvím úspěchu je design trubkové sítě a podpůrných struktur,“ vysvětlil Velásquez-García.
Zdroj: tomshardware.com
