Snížit spotřebu energie v tuzemském průmyslu a službách, zvýšit výkon z obnovitelných zdrojů a omezit energetickou náročnost budov ve vlastnictví státu – to měly zajistit peníze z několika programů, které v letech 2018 až 2025 poskytovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ovšem ukázala, že stanovených cílů dosaženo nebylo. Na systémové úrovni úřad u ministerstva prověřil 26,4 miliardy korun a vedle samotného MPO zkontroloval také 16 příjemců podpory. U čtyř z nich zjistil okolnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně ve výši 2,7 milionu korun a podal trestní oznámení. Právě to oddálilo zveřejnění kontrolního závěru – NKÚ smí kontrolu, kterou šetří orgány činné v trestním řízení, publikovat až po jejich souhlasu, jenž byl udělen letos v dubnu.
Podpora s minimálním dopadem
Program „Úspory energie“ financovaný z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) měl snížit energetickou náročnost podnikatelského sektoru. Kontrola však odhalila, že poskytnutá podpora ve výši 13,9 miliardy korun měla na celkovou spotřebu energie v průmyslu a službách jen zanedbatelný vliv. Do 20. května 2025 přinesla úsporu odpovídající pouhému jednomu procentu čisté konečné spotřeby energie v těchto odvětvích. O podporu navíc nebyl velký zájem a opatření, kterými jej MPO chtělo zvýšit, ve výsledku vedla k podpoře dražších projektů s nižšími úsporami.
Další podpora ve výši 5,1 miliardy korun, tentokrát z operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), měla zvýšit instalovaný výkon z obnovitelných zdrojů. V roce 2024 mělo podle programového dokumentu vzniknout celkem 23 MW instalovaného výkonu. Do ukončení kontroly v květnu 2025 však podpořené projekty nepřinesly žádnou novou kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů.
Kontroloři se zaměřili i na dotace z Národního plánu obnovy, které měly snížit spotřebu energie u státních budov. Ukázalo se, že očekávané úspory podpora nepřinese, a to hlavně kvůli nízkému zájmu žadatelů. Z celkové alokace 2,9 miliardy korun bylo po třech letech vyčerpáno jen 268 milionů korun, tedy 9 procent, a podpořené projekty zajistily (k březnu 2025) roční úsporu pouhých 19,7 terajoulu. Plán přitom počítal se snížením spotřeby o 140 terajoulů ročně. Mezi příčinami nezájmu figuruje nevhodné nastavení podmínek ze strany MPO, zejména krátká lhůta na realizaci, dále nedostatek investičních prostředků státních organizací, vysoká inflace a růst stavebních nákladů. Nízký zájem přetrvával i po zmírnění podmínek.
U čtyř z šestnácti kontrolovaných příjemců zjistil úřad okolnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně za 2,7 milionu korun. Většinou šlo o projekty na snížení energetické náročnosti budov. Jeden příjemce měl například instalovat dvě fotovoltaické elektrárny, postavil jen jednu, ale vyúčtoval obě. Další nad rámec schváleného projektu nechal zasklít balkony, jež nebyly zahrnuty do výpočtu úspor. Kontroloři narazili i na opačný postup, kdy příjemce některé plánované akce vůbec nezrealizoval, přesto je uplatnil jako způsobilé výdaje.
Zdroj: nku.cz
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
