Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v červenci dále zrychlil a na úrovni 3,4 % je nejvyšší od letošního března.
Narůst celkové meziroční inflace na 3,4 % z červnových 3,3 % byl tažen vývojem cen alkoholických nápojů a tabákových výrobků, pohonných hmot a zrychlení cenového růstu hlásí také položky spadající do tzv. jádrové inflace.
Zmírnil se naopak růst cen potravin, mírné zpomalení růstu hlásí také náklady spojené s bydlením (nájemné, energie).
Celková meziroční inflace na úrovni 3,4 % přesně odpovídá nedávné zveřejněné prognóze z dílny ČNB a bankovní rada tak nemusí měnit svůj postoj, jenž počítá se stabilitou úrokových sazeb zhruba do poloviny roku 2021 a poté s jejich pozvolným růstem.
Meziroční inflace v červenci vzrostla z 3,3 % na 3,4 %, když trh čekal zmírnění meziročního růstu cen na 3,1 %.
Na úrovni 3,4 % se meziroční inflace v letošním červenci dostala přesně na úroveň nedávno zveřejněné prognózy ČNB.
Tahounem růstu celkové inflace byly ceny alkoholických a tabákových výrobků, vývoj cen pohonných hmot a také chování řady položek spadajících do tzv. jádrové inflace.
Ke zrychlení cenového růstu došlo v případě odívání a obuvi, rychlejší meziroční růst cen hlásí také rekreace a kultura.
Z tohoto pohledu je možné, že jádrová inflace vykáže v případě července mírný nárůst z červnové úrovně 3,5 %, jenž pro sérii údajů o jádrové inflaci představovala historický rekord.
Pro připomenutí: jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe reflektuje cenové tlaky v domácí ekonomice.
ČNB ve své čerstvé prognóze očekávala pro letošní 3. čtvrtletí jádrovou inflaci na úrovni 3,1 %, když ve 2. čtvrtletí činila meziroční jádrová inflace v průměru 3,2 %.
Jádrová inflace by měla výhledově klesat, neboť slabší výkon české ekonomiky a nižší využití výrobních kapacit v důsledku koronaviru by měly vést ke zmírnění domácích cenových tlaků.
Viditelnější zmírnění jádrové inflace ale uvidíme zřejmě až v průběhu roku 2021.
Inflace setrvává nad tříprocentní úrovní, jež představuje horní okraj tolerančního pásma pro odchylku od dvouprocentního inflačního cíle české centrální banky.
Celková inflace za červenec není pro ČNB překvapením, zajímavé ale bude vidět, nakolik se posunula jádrová inflace – příslušný údaj v průběhu dneška zveřejní samotná ČNB.
Data o inflaci každopádně podporují postoj bankovní rady, která již nechce dále změkčovat měnové podmínky v tuzemské ekonomice skrze snižování úroků.
Červencový údaj o inflaci dle mého názoru odpovídá vyznění prognózy z dílny centrální banky ve smyslu stability úrokových sazeb v několika příštích čtvrtletích s tím, že příští pohyb úroků bude směrem nahoru, nejdříve ale zhruba až v polovině roku 2021.
Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci zhruba na úrovni 3,2 %, nicméně vnímám riziko, že celkový výsledek může být i mírně vyšší.
V roce 2021 by pak v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace klesnout do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky: můj odhad průměrné celkové inflace pro rok 2021 činí 2,1 %.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
