Interactive Advertising Bureau (IAB) vydala druhou verzi svého rámce pro transparentnost a zveřejňování AI (AI Transparency and Disclosure Framework) ve snaze stanovit oborovou základnu pro to, kdy a jak by mělo být použití AI v reklamách zveřejňováno. Aktualizované směrnice doporučují nalézt rovnováhu mezi transparentností a obchodními cíli a varují inzerenty, že přílišné používání zveřejňování AI může vést k „únavě ze štítků“ (label fatigue), která je z dlouhodobého hlediska činí méně účinnými.
Aktualizace rámce, který byl poprvé zveřejněn v lednu, přichází ve chvíli, kdy se marketéři a zákonodárci potýkají s tím, jak nakládat s touto rychle se rozvíjející technologií a regulovat ji. Od původního zveřejnění vešly v platnost zákony a regulace týkající se zveřejňování AI v Evropské unii, Asii, New Yorku a Kalifornii.
Vyvážený přístup ke štítkování
Aktualizovaný rámec IAB nemění svá předchozí doporučení, ale rozšiřuje je tak, aby zahrnoval rychle se měnící regulační prostředí, kterému marketéři čelí. Od ledna vešly na třech kontinentech v platnost zákony a předpisy vyžadující v určité míře označování AI.
Způsob, jakým marketéři zveřejňují použití AI, je nastíněn v rámci, přičemž druhá verze zahrnuje i to, jak mohou marketéři používat štítky vyžadované zákonem. Američtí inzerenti mohou použít standardizovanou ikonu jiskřičky (sparkle) nebo textový štítek, zatímco společná ikona EU zatím nebyla finalizována.
Druhá verze také poskytuje pro směrnice podporu založenou na důkazech. Přijetí AI se rychle rozšířilo, přičemž 83 % reklamních manažerů uvádí, že technologii použili v kreativním procesu, což je nárůst o 23 procentních bodů oproti roku 2024, podle dat IAB a Sonata citovaných ve směrnicích. Marketéři také vyjádřili potřebu transparentnosti, přičemž 72 % věří, že by měl existovat oborový standard, pokud jde o zveřejňování použití AI v reklamách, podle studie AdvertiserPerceptions.
Zatímco data uvedená v rámci zjistila, že 73 % spotřebitelů z řad mileniálů a generace Z uvedlo, že reklama vygenerovaná pomocí AI by neměla žádný vliv na jejich ochotu k nákupu, nebo by ji dokonce zvýšila, jiné studie zjistily, že reklamy generované AI mohou negativně ovlivnit míru prokliku. Směrnice IAB tvrdí, že marketéři by měli vyvážit potřebu transparentnosti a zároveň mít na paměti obchodní cíle.
Aktualizovaná doporučení opakují, že zveřejňování AI by se mělo zaměřovat na případy použití směrem ke spotřebiteli, včetně syntetických obrázků nebo videa, digitálních dvojčat žijících i zesnulých osob, syntetických hlasů v konkrétních situacích a konverzačních agentů používaných v reklamě. Stejně jako původní směrnice i druhá verze uvádí, že u standardních úprav, jako je korekce barev nebo jiné postprodukční úkoly, není zveřejnění potřeba. Není zapotřebí ani u „jasně stylizovaných či fantastických obrazů“.
Caroline Giegerichová, viceprezidentka pro AI v IAB, v tiskových materiálech vysvětlila filozofii přístupu: „Důvěra je vším mezi značkou a jejími zákazníky a být upřímný ohledně AI je součástí jejího získávání. To znamená, že ne každé použití AI potřebuje štítek — štítkování všeho učí spotřebitele štítky ignorovat a mohlo by inzerentům uškodit. Právě proto v tomto rámci zaujímáme pečlivě odstíněný postoj.“
Zdroj: marketingdive.com
Zdroj: SOCIAL MEDIA NETWORK NEWS
