Společnosti obecně nepřistupují dostatečně proaktivně k blokování schémat, která zneužívají identitu jejich vedoucích pracovníků. Vyplývá to z nové zprávy.
Falešná identita vedoucích pracovníků jako nová bezpečnostní fronta
Kybernetická bezpečnost se tradičně hodně soustředí na to, jak umělá inteligence pomáhá útočníkům rychleji analyzovat zranitelnosti a vytvářet sofistikovanější malware. Nová zpráva ale upozorňuje, že stejně závažným problémem se stává i schopnost AI přesvědčivě napodobovat firemní vedoucí pracovníky.
Útoky založené na napodobování identity letos zasáhly buď vedoucí pracovníky, nebo zaměstnance na nižších pozicích u více než poloviny (53 procent) organizací. Uvádí to zpráva bezpečnostní firmy Outtake zveřejněná 4. června. Současně tři čtvrtiny respondentů průzkumu přiznaly, že monitorování pokusů o napodobení identity provádějí jen omezeně, nebo na útoky pouze reagují až poté, co k nim dojde.
„Druhá fronta“ ve válce proti podvodným identitám
Schopnost umělé inteligence vytvářet přesvědčivý falešný mediální obsah otevřela podle Outtake „druhou frontu“ v boji firem proti schématům zneužívajícím identitu. Zpráva vychází z průzkumu mezi více než 1 100 odborníky na kybernetickou bezpečnost a řízení rizik.
Téměř polovina (47 procent) firem se podle zprávy „již setkala s potvrzeným nebo podezřelým zneužitím syntetických médií k napodobení vedoucího pracovníka nebo zástupce značky“. Společnosti navíc označují útoky generované umělou inteligencí za největší slepé místo ve svých strategiích ochrany proti zneužití identity.
„Lidé jsou nejvíce vystavenou a nejméně chráněnou útočnou plochou,“ uvádí Outtake ve zprávě. Pouze 43 procent firem podle ní provádí simulace zneužití identity zaměřené na vlastní vedení, které by pomohly identifikovat největší rizika.
Připravenost firem na hrozby spojené s umělou inteligencí není o nic lepší ani v oblasti agentních technologií. Podniky podle Outtake do značné míry selhávají v dohledu nad těmito agenty a jejich ochraně, což zvyšuje riziko útoků zaměřených na únos AI agentů, které mohou poškodit reputaci nebo finanční situaci firem. Pouze čtyři procenta firem uvedla, že své AI agenty plně monitorují a kontrolují.
Zpráva uvádí jako příklad situaci, kdy AI agent v účetním oddělení obdrží zdánlivě nevinný e-mail s dotazem na platbu, který obsahuje skrytý kód přepisující instrukce agenta a nutící ho sdílet informace s nedůvěryhodnou třetí stranou. „Agent se tak ocitá na nové hranici důvěry – jednou nohou ve vnějším nedůvěryhodném světě, druhou ve vnitřním důvěryhodném systému. Připravená instrukce pak tuto hranici překračuje,“ uvádí Outtake.
Roztříštěná odpovědnost za řízení rizik
Dalším zásadním problémem je podle zprávy roztříštěnost odpovědnosti napříč firmami. U 21 procent společností neexistuje žádný tým, který by byl odpovědný za posuzování a řízení rizik souvisejících s digitální důvěrou. U 18 procent firem tuto roli plní bezpečnostní operační centra, u 13 procent týmy pro odhalování podvodů a bezpečnost a u 11 procent týmy pro analýzu hrozeb. Více než 60 procent firem popsalo své aktivity v oblasti řízení rizik digitální důvěry jako roztříštěné a izolované.
Zdroj: cfodive.com
Zdroj: JOBS NETWORK NEWS
