FEL ČVUT zkoumá srozumitelnost vojenské hlasové komunikace

Jak dobře lze porozumět hlasové zprávě, kterou přenáší vojenské rádiové spojení v náročných podmínkách? A kolik úsilí musí příjemce vynaložit, aby informaci pochopil správně? Na tyto otázky hledá odpověď výzkum digitální hlasové komunikace, na kterém spolupracují Univerzita obrany a Fakulta elektrotechnická ČVUT spolu s příslušníky Armády ČR a odborníky z českého obranného průmyslu.

Výzkum je součástí doktorského studia Ing. Jiřího Nováka z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany, který zároveň pracuje jako systémový inženýr ve společnosti RETIA. Zaměřuje se na digitální hlasovou komunikaci v systémech velení a řízení dělostřelectva, především na to, jak odolná je ve chvílích, kdy se kvalita přenosu zhoršuje.

Z terénu do poslechové laboratoře

První část experimentu proběhla v Lipníku nad Bečvou s využitím vozidel TITUS a taktických radiostanic. Připravené dělostřelecké zprávy se vysílaly rádiovým spojením v různých technických konfiguracích a podmínkách, a vzniklo tak 120 hlasových vzorků pro další hodnocení. Na terénní část navázalo laboratorní testování na katedře měření FEL ČVUT, kde vzorky ve specializované poslechové laboratoři posuzovalo 24 příslušníků 13. dělostřeleckého pluku Jince, akademických pracovníků katedry palebné podpory a studentů dělostřelecké odbornosti Univerzity obrany.

Testy sledovaly nejen samotnou srozumitelnost zpráv, ale také takzvaný listening effort, tedy míru úsilí, kterou musí posluchač vynaložit, aby informaci správně porozuměl. Výzkumníci přitom vycházeli z metodického rámce ITU-T P.800 a souvisejících postupů subjektivního hodnocení kvality hlasové komunikace.

„U hlasové komunikace nestačí sledovat pouze technické parametry přenosu. Rozhodující je, zda člověk zprávě skutečně rozumí a kolik úsilí musí vynaložit, aby ji správně pochopil. Právě subjektivní testování nám umožňuje tyto vlastnosti hodnotit v kontrolovaných podmínkách a porovnávat různé způsoby přenosu,“ vysvětluje prof. Jan Holub, vedoucí katedry měření FEL ČVUT.

Spojení musí fungovat i v hlavách příjemců

Projekt propojuje reálné podmínky vojenské komunikace s přesným laboratorním vyhodnocením. V praxi totiž nestačí, aby rádiové spojení technicky fungovalo – příjemce musí zprávu správně slyšet a pochopit, aniž by ji bylo nutné opakovat. Prodlevy nebo chyby při předávání informací totiž mohou zpomalit a oslabit velení a řízení. Spolupráce zároveň navazuje na dlouhodobý výzkum katedry měření v oblasti kvality a spolehlivosti hlasové komunikace. Tým prof. Holuba se tématu věnuje také v projektu podpořeném grantem NATO Chief Scientist Grants, který zkoumá komunikaci v zabezpečených nízkobitových kanálech a faktory ovlivňující její srozumitelnost.

„Pro náš výzkum je velmi cenné, že můžeme propojit akademické zázemí obou univerzit s reálnými zkušenostmi vojáků a technologiemi používanými v praxi. Díky tomu můžeme zkoumat hlasovou komunikaci nejen teoreticky, ale v celém řetězci – od přenosu v reálných podmínkách až po laboratorní hodnocení toho, jak dobře příjemce zprávě skutečně rozumí. Právě takto koncipovaná spolupráce může přinášet výsledky využitelné jak ve výzkumu, tak v praxi,“ říká Martin Blaha z Univerzity obrany.

Výsledky experimentů se nyní analyzují a mají posloužit dalšímu výzkumu hlasové komunikace tam, kde její kvalita přímo rozhoduje o tom, zda se informace předají rychle a bez chyb.

Zdroj: press.news

Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS  

​ 

Napsat komentář