Podle aktuální zprávy Evropské komise dosáhl podíl nevybraného DPH (rozdíl mezi očekávanými příjmy z výběru DPH a skutečně vybranou částkou, tzv. VAT Gap) v případě České republiky 12 %, což v přepočtu znamená více než 55 miliard Kč (2,187 miliardy eur). Ve stejně velkém Švédsku činil výpadek jen osm miliard Kč (305 milionů eur). Údaje se vztahují k roku 2018, kdy v celé Evropské unii dosáhl objem daňové mezery v oblasti DPH 140 miliard eur. V souvislosti s letošním dopadem koronavirové epidemie na evropskou ekonomiku odhaduje Evropská komise výpadek dokonce 164 miliard eur.
„V porovnání s mediánem celé Evropské unie, který dosahuje 9,2 %, je daňová mezera ve výběru DPH v České republice prakticky o třetinu vyšší. Je pravdou, že výpadek v roce 2015 byl dokonce 17,6 %, ale v porovnání s rokem 2017 již k žádnému progresu nedochází. Otázkou však je, jak na tom bude Česko ve výběru DPH v letošním roce,“ uvedl Petr Šlajchrt ze společnosti SAS Institute ČR.
„I na případu České republiky se jasně ukazuje, že epidemie covid-19 rozvrací veřejné finance. Pokud má dojít v následujícím období ke konsolidaci státního rozpočtu a zamezení daňových úniků, bude nevyhnutelné hledat nové způsoby pro efektivní výběr daní. Pro další snižování daňové mezery bude potřeba aplikovat nástroje a metody zahrnující umělou inteligenci, která umožní odhalovat sofistikované podvody včetně tzv. karuselových,“ doplnil Petr Šlajchrt.
Stejně jako v roce 2017 zaznamenalo nejvyšší rozdíl ve výběru DPH Rumunsko, přičemž v roce 2018 mu chybělo 33,8 % příjmů z DPH, následované Řeckem (30,1 %) a Litvou (25,9 %). Nejmenší rozdíly byly ve Švédsku (0,7 %), Chorvatsku (3,5 %) a Finsku (3,6 %). V absolutních číslech byly nejvyšší mezery v DPH zaznamenány v Itálii (35,4 miliardy eur), Velké Británii (23,5 miliardy eur) a Německu (22 miliard eur).
