Energetický regulační úřad (ERÚ) dal podnět ke vzniku pracovní skupiny na národní úrovni krátce poté, co v červenci loňského roku došlo k rozsáhlému výpadku elektřiny zasahujícímu velkou část České republiky. Úkolem skupiny bylo nestranně zhodnotit, jak k výpadku došlo a jak probíhal, a navrhnout nápravná opatření, která by v nejlepším případě pomohla předcházet podobným situacím, a pokud by přece nastaly, urychlila jejich řešení a zmírnila dopady na odběratele.
Pracovní skupina pracovala souběžně s šetřením události na evropské úrovni, jímž se zabýval nezávislý expertní panel zřízený organizacemi ENTSO-E a ACER, který podobné výpadky z technického hlediska standardně prošetřuje v rámci jednotných evropských postupů. Jedním z prvních úkolů národní skupiny proto bylo také formulovat konkrétní otázky, jimiž se expertní panel následně zabýval, jak dokládá i jeho aktuálně zveřejněná zpráva (dostupná zde). Obě zveřejněné zprávy dohromady poskytují ucelený obraz dané události i přijímaných nápravných opatření.
Národní pracovní skupinu vedenou ERÚ tvořili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, provozovatelů přenosové soustavy a regionálních distribučních soustav, klíčových výrobců elektřiny a operátora trhu. Skupina se celou událostí zabývala v širším kontextu než technický expertní panel a identifikovala celkem 30 podnětů, které řešila ve třech oblastech: technicko-provozní, legislativní a komunikační.
„Bezprecedentní výpadek přinesl řadu nových praktických zkušeností, ze kterých je nezbytné se poučit a zohlednit je v návrhu nápravných opatření. Naše výstupy pomohou posílit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny. Závěry pracovní skupiny zároveň představují konsensus všech zúčastněných odborníků,“ říká Jan Šefránek, předseda ERÚ.
Technicko-provozní oblast zahrnovala více než polovinu ze všech identifikovaných podnětů. Soustředila se zejména na provozní postupy, dispečerské řízení, komunikaci mezi provozovatelem přenosové soustavy, provozovateli distribučních soustav a výrobci elektřiny a na chování jednotlivých zdrojů. Pracovní skupina mimo jiné doporučila tzv. retrofit střídačů u starších decentrálních výroben elektřiny, jehož cílem je posílit jejich odolnost, a tím i odolnost celé elektrizační soustavy při mimořádných událostech.
Objektivitu popisu příčin a průběhu celé události potvrdil rovněž oponentní posudek vypracovaný ČVUT.
V legislativní oblasti skupina navrhla změnu pravidel zvláštního režimu zúčtování odchylek s cílem posílit motivaci tuzemských poskytovatelů regulační energie v mimořádných situacích. Tato změna se již promítla do novelizované vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou. Pracovní skupina dále apelovala na legislativní úpravy směřující ke zrychlení povolovacích procesů v rámci stavebního zákona.
Šetření výpadku v komunikační oblasti vedlo k úpravám systému krizové komunikace, především ve vztahu k automatickému a standardizovanému předávání informací všem zúčastněným stranám. Nově zavedený a otestovaný systém krizové komunikace zajišťuje, že nezbytné informace jsou včas doručeny všem relevantním subjektům. Provozovatelé energetických soustav také uspořádali cvičení simulující rozsáhlý výpadek, která budou pravidelně opakovat.
„Pracovní skupina se soustředila na praktickou rovinu problému a rychlou implementaci navrhovaných změn. Jak zachycuje naše závěrečná zpráva, i díky tomuto věcnému přístupu se nám řadu z navrhovaných opatření podařilo již zavést. Z dlouhodobého hlediska, vzhledem k proměně energetiky, je pak potřeba přehodnotit i celkový přístup k řízení a provozování energetických soustav,“ uzavírá Jan Šefránek.
Závěrečná zpráva je dostupná na webu ERÚ.
Zdroj: TZ/ERÚ
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
