Začíná čtvrté období Fondů EHP a Norska, ČR podepsala Memoranda o porozumění. V reprezentativních prostorách Kunsthalle v Praze byla slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi Českou republikou a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro další, již čtvrté, programové období.
Memoranda podepsala Astrid Bergmål, náměstkyně norského ministra zahraničí, Ágúst Már Ágústsson, zástupce velvyslance Islandu pro Českou republiku, J. E. Simon Biedermann, velvyslanec Lichtenštejnska pro Českou republiku a Tomáš Holub, náměstek ministra financí ČR. Podepsané dokumenty stanovují základní podmínky implementace Fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska v České republice a vymezují vzájemně dohodnuté programové oblasti, jejich zaměření a výši podpory.
„Nyní je před námi dojednání a nastavení konkrétního zaměření programů a specifikování parametrů jednotlivých výzev, ve kterých budou následně úspěšní žadatelé z veřejného i soukromého sektoru čerpat finanční prostředky na své projekty,“ popsal postup práce do dalších měsíců náměstek Holub.
„Fondy EHP představují jeden ze základních pilířů partnerství Islandu s Českou republikou a podporují spolupráci založenou na sdílených hodnotách a vzájemném prospěchu. V průběhu let naše spolupráce přinesla významné výsledky v mnoha různých oblastech a posílila vazby mezi našimi institucemi a národy. Na počátku nového programového období zůstává Island pevně odhodlán dále posilovat toto partnerství s cílem zvládat společné výzvy a podporovat udržitelný růst,“ sdělil zástupce velvyslance Islandu Ágúst Már Ágústsson.
„V uplynulých letech byly v rámci grantů EHP realizovány projekty s širokým a trvalým dopadem v celé České republice. Dnešní dohodou na tyto úspěchy navazujeme. Zvláště nás těší, že Fondy EHP přispívají k zachování pozoruhodného kulturního dědictví České republiky, které zahrnuje staletí společné historie a představuje trvalou součást bohaté kulturní krajiny Evropy,“ uvedl velvyslanec Lichtenštejnska Simon Biedermann.
V novém programovém období obdrží Česká republika přes 225 milionů EUR (cca 5,5 miliardy Kč). Vyhlášení prvních výzev je předpokládáno nejdříve na přelomu roku 2026 a 2027. Stejně jako v minulém období bude kladen důraz na posilování bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a donorskými státy.
Podporu získají projekty zaměřené především na kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, výzkum a inovace, podporu zelené transformace, oblast veřejného zdraví, vzdělávání nebo začleňování a posílení postavení Romů. Oproti předchozímu období bude část prostředků použita na projekty související s výzvami, které vznikly v důsledku invaze na Ukrajinu. Nové období též přináší možnosti pro dvoustranné projekty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci. Část prostředků bude směřovat i do neziskového sektoru, především prostřednictvím Fondu pro občanskou společnost.
V rámci předchozího, třetího období Fondů EHP a Norska (2014-2021) bylo podpořeno celkově 848 prospěšných projektů v různých oblastech. Více než 300 projektů bylo realizováno s partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska, což představuje téměř 40 % všech podpořených projektů.
Česká republika se stala příjemcem prostředků z Fondů EHP a Norska v roce 2004 při svém vstupu do EU. Dosud z nich získala více než 11 mld. Kč a podpořila přes 1 900 projektů.
Norsko, Island a Lichtenštejnsko se prostřednictvím Fondů EHP a Norska podílejí na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) a na posilování spolupráce s evropskými státy. Finanční podpora je poskytována 15 zemím ze střední, východní a jižní Evropy. Toto opatření je zakotveno v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, která umožňuje zemím Evropského společenství volného obchodu (ESVO) – Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku – přístup na jednotný trh EU. Fondy EHP fungují už od roku 1994, Norské fondy pak od roku 2004. Fondy EHP a Norska kladou velký důraz na sdílení a výměnu zkušeností mezi donorskými a přijímajícími státy. Tímto aspektem se odlišují od fondů EU.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
