Proměna bezpečnostní situace ve světě a sílící poptávka ze zahraničí vynesly tuzemský obranný průmysl na historické maximum. Realizovaný vývoz vojenského materiálu dosáhl v roce 2025 celkem 112,6 miliardy korun, čímž poprvé překročil hranici sta miliard. Hospodářská komora ČR a její Sekce obranného průmyslu v těchto číslech vidí potvrzení pevné pozice českých firem na světových trzích. Zároveň ale upozorňují, že budoucí rozvoj odvětví se bude muset stále více opírat o vlastní vývoj, náročnější technologie a produkty s vyšší přidanou hodnotou.
Výroční zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu uvádí, že v roce 2025 bylo uděleno 1 895 licencí k vývozu vojenského materiálu do 98 zemí, a to v celkové hodnotě téměř 138 miliard korun. Skutečně uskutečněné vývozy pak mířily do 96 států a dosáhly zmíněných 112,6 miliardy korun.
Sedminásobný růst za čtyři roky
O mimořádné dynamice odvětví vypovídá i celková hodnota realizovaného vývozu, do níž se počítají také prodeje a transfery do zemí Evropské unie a vývoz uskutečněný v rámci brokeringových licencí. Ta se zvedla z 15,2 miliardy korun v roce 2021 na 94 miliard v roce 2024. V roce 2025 pak český obranný export jako celek atakoval rekordních 115,4 miliardy korun — za čtyři roky tedy vzrostl více než sedminásobně.
„Současně se ale ukazuje, že dosavadní model růstu začíná narážet na hranice výrobních kapacit, zejména v chemickém průmyslu a ve výrobě munice. Další výrazný posun proto nemůže být založen pouze na tom, že budeme vyrábět větší množství stávajících výrobků. Musí stále více vycházet z vlastního vývoje, sofistikovanějších technologií a produktů s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedl Lubomír Kovařík, viceprezident HK ČR a předseda Sekce obranného průmyslu.
Do zahraničí podle Sekce obranného průmyslu směřuje zhruba devadesát procent produkce českých firem z tohoto odvětví. Rekordní čísla jsou proto především dokladem toho, že podniky obstojí v mezinárodní konkurenci a dokážou reagovat na rostoucí nároky zahraničních odběratelů.
Kde vidí komora největší příležitosti
Značný potenciál mají zejména munice, radarové a senzorové technologie, bezpilotní prostředky i obrana proti nim, umělá inteligence, autonomní systémy, kybernetická bezpečnost a pokročilá elektronika včetně softwaru. V mnoha z těchto oblastí disponují české firmy vlastními technologiemi, zkušenostmi i výrobními kapacitami, na nichž mohou stavět.
„Stejně důležité je posílit obranný výzkum a vývoj. Umělá inteligence, autonomní systémy, kybernetická bezpečnost, pokročilá elektronika nebo antidronové technologie přitom mají význam nejen pro obranu,“ doplnil Kovařík.
Výstupy takového výzkumu totiž nacházejí uplatnění rovněž v dopravě, energetice, zdravotnictví, logistice či při ochraně kritické infrastruktury. Odvětví může navíc čerpat ze zkušeností tuzemského automobilového sektoru. České firmy mají silné zázemí ve strojírenství, přesné výrobě, automatizaci, robotice, elektronice, vývoji softwaru i v řízení složitých dodavatelských řetězců.
Pro další vyhlídky bude podstatné také to, jakou pozici si české podniky vybudují v evropských obranných programech a mezinárodních průmyslových konsorciích. Ambicí přitom nemá být jen navyšování dodávek jednotlivých komponentů, ale postupný přechod k vlastnímu vývoji, systémové integraci a rovnocennému partnerství v projektech s vysokou přidanou hodnotou.
„Rekordní export ukazuje, že české firmy dokážou uspět v nejnáročnější mezinárodní konkurenci. Naší ambicí ale nemůže být pouze zvyšování objemu výroby. Potřebujeme, aby se české podniky více stávaly tvůrci vlastních technologií, systémovými integrátory a rovnocennými partnery evropských projektů. Právě tak může obranný průmysl přinášet dlouhodobý růst, inovace a vysoce kvalifikovaná pracovní místa,“ uzavřel viceprezident HK Lubomír Kovařík.
Zdroj: komora.cz
