Většina respondentů ohodnotila celkovou úroveň vzdělání jako dobrou. Na druhé straně si většina respondentů myslí, že výuka nepřipravuje mladé lidi dostatečně pro budoucí zaměstnání. Odborníci zase za zásadní problém považují absenci diskuse o spolupráci firem a škol.
Celkem 53 % účastníků průzkumu agentury Ipsos pro alianci Byznys pro společnost charakterizovalo úroveň vzdělání v České republice jako vysokou nebo velmi vysokou. Kritičtější názory na současný stav vzdělávání zastává zejména starší generace, z níž pouze 42 % respondentů ve věku 55 až 65 let považuje úroveň českého školství za vysokou. 9 z 10 Čechů si však nemyslí, že mladí lidé mají dost praxe, než vstoupí na trh práce.
Na otázku, co by mohlo zvýšit úroveň výuky a co je nejdůležitější v přípravě dětí a mladých lidí pro budoucí uplatnění, téměř tři čtvrtiny respondentů odpověděly, že teorie by měla být více doplněna praxí. Ve školách by měli působit zkušení vyučující, případně další odborníci s praxí. Dvě pětiny dotázaných zdůraznily význam výuky cizích jazyků. Zarážející je, že pouze necelá třetina dotázaných považuje za důležité využívat při výuce výpočetní techniku a moderní technologie z pohledu přípravy mladých lidí na praxi. Téměř stejné procento by uvítalo menší počet žáků ve třídách, což by umožnilo individuálnější přístup pedagogů.
„Je vidět, že v české společnosti přetrvává představa školy jako místa, které mladé vybaví konkrétními „praktickými“ dovednostmi. Přitom velké firmy, které kladou důraz na udržitelnost svého podnikání a své strategie plánují na 10–15 let dopředu, se shodují na tom, že v souvislosti s plánovanou transformací trhu práce budou ze škol mladí lidé připraveni hledat a nacházet řešení, budou flexibilní a ochotní se celoživotně učit,“ říká Pavlína Kalousová, předsedkyně Byznysu pro společnost. „Je důležité, aby se firmy podílely na koncepci vzdělávání, ale současně je důležité, aby byly firmy připraveny na mladé – například v nabídce flexibility práce či umožnění sladění osobních hodnot s firemními,“ dodává Pavlína Kalousová.
K posílení praktické stránky vzdělávání na českých školách významně přispívá propojení škol a firem. Jejich role je však doposud veřejností málo doceňovaná. „Průzkum ukázal, že pouze 19 % dotázaných zná nějakou konkrétní firmu, která přispívá ke zlepšení úrovně školství v ČR. Nejvíce si některou firmu vybavili lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním (36 %),“ říká Tomáš Macků, ředitel komunikace výzkumné agentury Ipsos, která výzkum pro Byznys pro společnost uskutečnila.
Výzkum rovněž sledoval, jak by si lidé představovali zapojení firem do zlepšování úrovně praktického vzdělávání ve školách. Přes tři čtvrtiny respondentů vidí cestu v rozšíření možností praxí, stáží a brigád pro studenty. Celkem 57 % uvedlo, že by firmy mohly podporovat vybrané obory, a jen o něco menší počet respondentů se přimlouvá, aby firmy spolupracovaly se školami na tvorbě výukových programů. Na dalším místě bylo přání, aby odborníci z firem na školách přímo vyučovali. Doporučení směřovala také k materiální podpoře výuky, případně k finanční podpoře studentů ze znevýhodněného prostředí formou stipendií.
O tom, že Češi význam vzdělávání nepodceňují, svědčí reakce poloviny respondentů, kteří jsou v ekonomicky aktivním věku a uvedli, že se stále vzdělávají. 58 % z nich tak činí mimo zaměstnání. Přes dvě pětiny dotázaných udávají jako motivaci pro své další vzdělávání, že si chtějí rozšířit obzory, 29 % tak činí, aby si zvýšili kvalifikaci a mohli si najít lepší, případně lépe placenou práci, 9 % se učí soukromě cizí jazyky.
