V roce 2000 byl Poslaneckou sněmovnou zvolen první český ombudsman, čímž začalo čtvrtstoletí existence tohoto úřadu. „Institut ombudsmana byl předmětem velkého politického boje.“ uvádí současný ombudsman, který se na počátcích projektu podílel jako poslanec.
Historie vzniku ombudsmana nebyla bez kontroverzí. Otakar Motejl, který se nakonec stal prvním ombudsmanem, původně nepodporoval myšlenku zřízení této funkce. „Televize odvysílala debatu, v níž pět lidí, včetně Otakara Motejla, odporovalo poslankyni a zastánkyni myšlenky ombudsmana Petře Buzkové. Tehdy jsem to i já vnímal jako spornou otázku. Dnes si myslím, že ombudsman je jednoduše standardní součástí demokratického právního státu, jednou ze záruk práv občanů. Zasloužil by si zakotvení v Ústavě, jako v některých jiných zemích,“ říká dnešní zástupce ombudsmana.
Od svého vzniku se Kancelář veřejného ochránce práv postupně rozrostla a rozšířila své pravomoci. Původně se zaměřovala hlavně na ochranu občanů před státní byrokracií, dnes řeší i otázky diskriminace, podmínek v zařízeních pro osoby omezené na svobodě či práva cizinců a osob se zdravotním postižením. „Ochránce jsem v Česku první vůbec. A je to velké dobrodružství.“ bilancoval první ombudsman koncem roku 2001, v rozhovoru pro časopis Receptář na každý den.
Sídlo ombudsmana se původně nacházelo v Brně, kde jeho provoz pokračuje dodnes, i když v jiné budově. Současný ombudsman uvedl, že „Institut ombudsmana v Česku je již zavedená instituce, ochranný maják českého právního prostředí, který se těší důvěře občanů.“
Do roku 2025 Kancelář plánuje významné změny. Novela zákona o veřejném ochránci práv má umožnit vznik dětského ombudsmana a instituce zaměřené na prosazování lidských práv (NHRI). Mandáty těchto institucí by měly převzít stávající ombudsman a jeho tým, což, podle něho samotného, představuje přirozený vývoj směřující k širší ochraně práv občanů.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS