Elektronický systém tvorby právních předpisů e-Legislativa zřejmě počátkem příštího roku nebude zaveden najednou, ale čeká ho postupné spouštění v ověřovacím provozu. Změny má přinést novela o elektronizaci agend, kterou schválil Senát. Vláda by podle předlohy měla vyhlášky a nařízení předkládat elektronickou formou od 1. října 2024, návrhy zákonů mají mít elektronickou podobu až od počátku roku 2025. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Systém e-Legislativa má být do ostrého provozu zaváděn postupně nejprve pro materiály, které nejsou právními předpisy. Následně se spustí pro prováděcí právní předpisy a nakonec pro zákony, ústavní zákony, zákonná opatření Senátu a nálezy Ústavního soudu.
„Tento model zajistí šest měsíců ověřovacího provozu pro všechny části e-Legislativy (do 30. června 2024). Další tři měsíce (do 30. září 2024) poskytne pro ověřování v oblasti prováděcích právních předpisů. Pro možnost vyzkoušet práci s návrhy zákonů, ústavních zákonů a zákonných opatření Senátu pak poskytne navíc šest měsíců (do 31. prosince 2024) prodlouženého ověřovacího provozu,“ uvedla vláda ve zdůvodnění.
Zákony mají být podle novely ve Sbírce zákonů vyhlášeny zpravidla 30 dnů před jejich účinností, aby se na ně lidé mohli připravit. Koncem srpna na potřebu takové lhůty upozornil prezident, který kvůli tomu podepsal důchodovou novelu o den později, než vláda očekávala.
Senátoři z ústavně-právního výboru si stěžovali na to, že systém nezohledňuje způsob projednávání zákonů Senátem, který je odlišný od jejich sněmovního projednávání. Ministr vnitra senátorům slíbil, že se sporné části projektu pokusí během příštího roku vyřešit.
Novela má také sejmout z ministerstva vnitra roli tvůrce nástroje pro elektronické sestavování petic prostřednictvím portálu veřejné správy. Podle ministra by se této úlohy měla zhostit Digitální a informační agentura, která převzala od ministerstva správu portálu od letošního dubna.
TZ