Ceny elektřiny a plynu pro koncové spotřebitele v České republice se i přes výrazné zdražení během energetické krize stále drží lehce pod průměrem většiny evropských zemí. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti ENA. U elektřiny jsou ceny zhruba o tři procenta nižší, u plynu přibližně o deset procent oproti průměru vybraných států. Rozdíl v cenách oproti západoevropským zemím se však zmenšuje, Česko si tak v porovnání s minulostí pohoršilo. Před dvěma lety, v době energetické krize, patřily české energie dle tehdejších dat Eurostatu k nejdražším v Evropě.
ENA ve své studii porovnala veřejně dostupné ceníky 749 dodavatelů ze 12 evropských zemí za druhé čtvrtletí letošního roku. Kromě ČR se analýza zaměřila na Slovensko, Polsko, Rakousko, Maďarsko, Německo, Španělsko, Francii, Itálii, Velkou Británii, Nizozemsko a Belgii, v případě plynu i na Dánsko. Celkem studie zahrnovala téměř 14 000 produktů. Porovnání zahrnuje veškeré platby zákazníků, včetně ceny komodity, marže obchodníka, regulovaných poplatků, daní a dalších plateb, například příspěvků na obnovitelné zdroje. „U elektřiny i plynu jsou koncové ceny pro domácnosti, malé podniky i velkoodběratele dlouhodobě pod průměrem srovnávaných zemí,“ uvedl analytik ENA Jiří Gavor.
Průměrná cena elektřiny včetně všech poplatků a daní ve sledovaných evropských zemích mírně překročila 250 eur (přes 6300 Kč) za megawatthodinu (MWh). Vážený průměr cen elektřiny placených českými odběrateli je podle analýzy zhruba o tři procentní body nižší. V Německu se vážený cenový průměr elektřiny blíží 290 eur (přes 7300 Kč) za MWh. Na Slovensku a v Polsku je průměrná cena nižší, v Polsku dokonce o více než desetinu. Nejméně za elektřinu platí Španělé, nejvíce Italové.
Podle Gavora ovlivňuje srovnání řada faktorů. „V některých zemích stále i v roce 2024 pokračovalo dotování cen z rozpočtu nebo různé křížové dotace, kdy například velkoodběratelé mají vyšší ceny elektřiny na úkor domácností (například Slovensko, Maďarsko, Polsko, Itálie), v dalších se neplatí speciální poplatky za POZE (podporované zdroje energie), případně je na sebe bere i letos stát (například Německo), zatímco v České republice je od roku 2024 plné tržní prostředí,“ podotkl Gavor.
Ceny plynu v Česku jsou ještě výrazněji pod průměrem zkoumaných zemí. Průměrná cena plynu včetně daně pro domácnosti v ČR se pohybuje okolo 85 eur (2150 Kč) za MWh. Průměr všech sledovaných států je těsně pod 100 eur (2526 Kč) za MWh. Domácnosti v Německu a Polsku platí za plyn o více než deset procent více než v Česku, na Slovensku je plyn naopak až o třetinu levnější. Nejdražší plyn ze sledovaných zemí má Itálie. „Zde příznivě ovlivňuje koncovou cenu pro české zákazníky zejména daňové zatížení, které je v porovnání s ostatními sledovanými zeměmi nižší, zatímco v polovině analyzovaných zemí tvoří daně u plynu více než 21 procent celkové ceny. Obchodní cena komodity je v Česku na průměru,“ popsal Gavor.
Podíl nákladů na energie se v jednotlivých evropských zemích liší. Například průměrná hrubá mzda v ČR loni činila 43 341 Kč, v Německu byla více než dvojnásobná.
V posledních dvou letech se české ceny energií výrazně přiblížily k evropskému průměru. Největší nárůst cen energií nastal v roce 2022 po pádu některých dodavatelů, zejména Bohemia Energy, a po eskalaci konfliktu na Ukrajině. Letos se na cenách energií projevuje i nárůst regulované složky.
Zdroj: ČTK
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS